Východní strana (Preißelpöhl a okolí)

4. procházka Plavnem

No procházka…, bude lepší, když si na cestu přibalíme i kolo. Jinak by se nám mohlo stát, že se už z Plavna nedostaneme. Rösler v Plavně strávil přes půl století, takže co jste čekali! 19 zastávek s 11km.

1. Saský dům s 12 byty, Holbeinstraße 28, 1938

Dle (P1) by se mělo jednat o rohový dům společnosti Landes-Siedlungs-Ges.“Sächs. Heim“ s 12 byty, v období 1935-1945 na ulici Am unteren Bahnhof.

Tak to vidím na rohový dům v Holbeinstraße 28. Je zapsaný na Siedlungs-und Wohnhaus Gesellschaft Sachsen, poprvé se objevil v adresáři roku 1938 s 6 byty, pak zde bylo bytů 11 a po válce dokonce 17. Adresa je na rohu ulic Am unteren Bahnhof a Holbeinstraße 28.

Ostatní rohové domy v ulici Am unteren Bahnhof, s čísly 2,3,4,8,12 a 18 by na počet bytů s přimhouřenýma očima mohly i souhlasit – a obzvláště se mi líbil protější dům s číslem 12 stavebního mistra Eckardta, kterého známe z první procházky v Melanchthonstraße – ty domy ale už stály ve 20. letech! Takže i když vše může být jinak, je dům v Holbeinstraße 28 zatím největším favoritem.

2. Domy pro navrátilce z 1.sv. s 24 byty Damaschkestraße- Kleinfriesener Straße (Reusa), 1920

(P1) uvádí výstavbu 24 bytů. Ty jsem lokalizoval na ulice Damaschke Straße a  Kleinfriesener Straße. Ukazuje se ale, že budou v rámci dvojdomků a čtyřdomků natolik autonomní, že každý má své číslo jako dům.

O domech píše také Rösler ve svém článku z roku 1920. Plánováno jich bylo 61. Na přiloženém výkresu jich ale napočítáme jen 59! Tím posledním mohl být zamýšlený dvojdům se službami č. 2, viz níže. V článku dále Rösler mj. vyjadřuje i naději na předání části domů v témže roce. Adresář z předpokládaného roku předání domů chybí. Následující adresář je až z roku 1922. A v něm se poprvé také objevila Damaschke Straße a hned obsahovala téměř úplnou číselnou řadou domů 1-22. Chybí jen čísla 2 a 21. Číslo 2 (na plánku pravděpodobně jako budova pošty, policie apod.) zde chybí dodnes a budova s č. 21 je až za křižovatkou.

Tedy 20 domů bychom měli. Zbylé 4 lze podle výkresu hledat na dnešní Kleinfriesener Straße. Čísla 89,91,93 a 95 by tvořila s Damaschke Straße uzavřený celek,  ale mohla to být i čísla vzdálenějších budov 79, 81, 83 a 85, která jsou do výkresu také zahrnuta.  Ještě bude ale nutné zjistit tehdejší název ulice s jejím číslováním a porovnat data v adresáři.

Další domy plánované výstavby v Damaschkestraße s čísly 21-52 umístěné za křižovatkou přidává adresář z roku 1927 (1926 chybí). To už chybí jen čísla 2, 34, 42 a 44, která až na číslo 2 doplňuje následující adresář z roku 1929.

Číslená řada 1-52 s chybějícím číslem 2 zde byla s téměř nezměněnými uživateli i po válce a je zde dodnes. Chybějící číslo 2 by mohl představovat dvojdům služeb zakreslený na plánku. Dnes zde nějaký velký dům bez čísla stojí. Ještě i v dnešním telefonním seznamu najdeme v domě č. 18 rodinu Händelových a v domě č. 32 rodinu Heutehausových, které zde žily od samého začátku existence domu.

Návrhy domů pro navrátilce představovaly povětšinou čtyřrodinné domy, z nichž jedna skupina měla mít i dílny. Méně mělo být dvojdomků a ojediněle se měly vyskytnout i samostatné domy, kde nám obrázek zatím chybí, ale známe adresu: Damaschke Straße 21,24 a 51. Obrázek vpravo dole ukazuje variantu ze dřeva, o které se v článku píše, že bude platit, pokud stát kývne na požadavek levného stavebního dřeva.

V seznamu Röslerových staveb je z projektu 61 domů uvedeno jen 24. Otázkou zatím zůstává, kdo je architektem zbylých domů z Röslerova výkresu?

3. „Röslerovo sídliště“, Reißigerstraße- Rähnisstraße – Wieprechtstraße 1931-2

Při svém pátrání po bloku 5podlažních domů se 160 byty společnosti „Heim At“ A.-G. Berlin v ulici Reißigerstraße dle seznamu staveb v (P1) jsem hledal podle názvu ulice. V Reißigerstraße jsem našel mnoho vícepatrových domů, ale jen část byla zapsána na berlínskou společnost Heimat. Další byty do celkového počtu 160 jsem se snažil dohledat ve zbylých vícepatrových domech téže ulice, a to do doby, než jsem se podíval na současnou mapu…

Nalezené domy v Reißigerstraße tvoří dvě strany lichoběžníkového ostrůvku. Jeho další dvě strany se svými názvy ulic (které P1 neuvádí) tvoří jeden celek. Adresář z roku 1932 (1931 chybí) pak potvrdil mé tušení. Zde poprvé se objevily všechny domy a byly zapsané na berlínskou společnost Heimat! Bingo 😊

Pokud jsme se trefili, je zavádějící i údaj o pětipodlaží. V Reißigerstraße najdeme dva třípatrové domy s čísly 26 a 28, tvořící nejkratší stranu lichoběžníku.  Ulice pokračuje sedmi čtyřpatrovými domy (tedy 5 podlaží) s čísly 30,32,34,36,38,40 a 42, které tvoří druhou stranu lichoběžníku. Třetí stranu tvoří tři třípatrové domy sousední Rähnisstraße s čísly 25,27,29. Útvar uzavírají čtyři třípatrové domy na Wieprechtstraße s čísly 1,3,5,7. Součet všech bytů mi v roce 1941 vyšel na necelých 160 (přesně 157+lékárna). 

V sousedství tohoto „Röslerova sídliště“ (nazval jsem z lítosti nad  absencí jména Rösler v protikladu k sídlišti Hanse Richtera v Trachau) najdeme krátce před dokončením stavby v letech 1929 a 1930 – Röslerova syna Siegfried, viz následující dvě zastávky.

4. Byt Siegfrieda Röslera v roce 1930 Bergstraße 50

Dům na Bergstrtaße 50 se poprvé objevuje v roce 1930. Podobně jako na prvních plavenských adresách jeho otce Emila Röslera také zde najdeme Siegfrieda jen v době vzniku domu. A to mě opět vede k hypotéze, že se na stavbě domu mohl podílet. Na této adrese je Siegfried poprvé uveden jako architekt.

Dům byl zapsán na stavebního mistra a majitele stavební firmy Alberta Bauera. Tak jako u jiných stavebních mistrů té domy, také na Bauera bylo zapsáno více domů.  V ulici Bergstraße vedle domu s č. 50 to byly domy s čísly 42,44,46 a 48, které Bauerovi vlastní ještě po válce.  Spojitost Siegfrieda Röslera se stavebním mistrem Bauerem by mohla být vodítkem k odhalování počátečních staveb Siegfrieda Rösera. Dům stojí dodnes.

5. Byt Siegfrieda Röslera v roce 1929 Wieprechtstraße 39

Dům ve Wieprechtstraße 39 byl postaven už předtím, než se sem tehdy ještě stavební technik (Bautechniker) Siegfried Rösler z bytu rodičů ve Forststraße 1 nastěhoval. Pobýval zde jen krátce a zaznamenává ho jen adresář z roku 1929. Ostatní adresy rumburského rodáka Siegfrieda Röslera viz Röslerovy adresy. Dům stojí dodnes.

V blízkosti této adresy na Schillerstraße 55 se nacházel v letech 1930-32 byt fotografa Antona. Dům, v kterém jsme ho mohli najít, však nepřečkal válku.

Velmi zajímavá je i časová souvislost s bytovou zástavbou v samotné Wieprechtstraße. Byty navržené Emilem Röslerem se objevují v adresáři z roku 1932, přičemž předchozí adresář z roku 1931 chybí,  viz  3. zastávka této procházky .

6. Byt fotografa W. Antona 1930-32   Schillerstraße 55

Fotograf Anton, se kterým jsme se setkali na první procházce, je spojen s vícerými adresami Plavna. Jeho první byt byl právě zde – v Schillerstraße 55. Dle adresářů z let 1930 a 1932 je zde sice veden, ale ne jako majitel bytu. Toto místo jako realizace Röslerova návrhu nepatří mezi příliš pravděpodobné, a to máme štěstí, protože dům nepřečkal konec války.

Plavno Preißelpöhl (7-18)

7. Richard Schneider, Bertrand-Roth-Straße 27, 1937

Dům bankovního úředníka Richarda Schneidera na Bertrand-Roth-Straße 27 je poprvé zmíněn v adresáři z roku 1937. Předtím Schneider bydlel na adrese Amtsberg 9. Dům válku přečkal a stojí dodnes.

Pro nějakého Schneidera Rösler dle (P1) navrhoval zahradního domku. Souvislost nepotvrzena, viz níže.

Pozn: Než dojdeme k domu,  míjíme na Bertrand-Roth-Str. dům s č. 9, kde po válce bydlel v přízemí poštovní úředník Otto Rösler, souvislost s naším Röslerem nezjišťována.

8. Carl Stiehler, Bertrand-Roth-Strasse 29. 1935-6

Dům obchodního zástupce (Reisender) Carla Stiehlera je poprvé zmíněn v adresáři z roku 1936 (r.1935 chybí). Stiehler se sem přestěhoval z Lessingstraße 124. Dům Stiehlerovi vlastnili i po válce a stojí dodnes.

Nabízí se zde souvislost s továrníkem Paulem Stiehlerem z Raschau, pro kterého Emil Rösler také stavěl.

9. Max Gruber, Bertrand-Roth-Strasse 31, 1935-6.

Dům majitele tiskárny firmy Heilwig Gerbeth & Co. na Bertrand-Roth-Straße 31 je poprvé zmíněn v adresáři z roku 1936 (1935 chybí). Sem se stěhoval z Weststraße 47, případně z Hans-Schemm-Straße 47, jak zněl od roku od roku 1935 nový název ulice.

Ve stejné době změnila adresu i vdova Meta Gruberová. Snad maminka, která se do stejného domu stěhovala ze Seumestraße 24.  Dům v Bertrand-Roth-Strasse 31 stojí dodnes a Gruberovi v něm dodnes bydlí.

Se jménem Grubner jsou v Plavně spojeny ještě další tiskaři: Alfred z Heubnerstraße 18, Hulda z Morgenbergstraße 4 a Oskar z Albertstraße 20.

10. Max Schilling, Bertrand-Roth-Straße 33,  1934

Dům inspektora Maxe Schillinga je poprvé v adresáři uveden v roce 1934. Předtím Schilling bydlel ve  Fürstenstraße 79. Nový dům Schillingovi vlastnili i po válce a stojí dodnes.

11. Carl Mertz,   Bertrand-Roth-Straße 35, 1935-6

Dům prokuristy firmy Schuster & Co na Bertrand-Roth-Straße 35 se v adresáři poprvé objevil v roce 1936 (1935 chybí). Předtím Mertz bydlel v Jößnitzerstraße 78. Dům válku přečkal a stojí dodnes.

12.    Nürnberger a Schreiber, Franz-Liszt-Straße 7, 1938

Dvojdomek někdejšího technika a poválečného starosty A. Schreibera na Franz-Liszt Straße 7, kde žil i Nürnberger. Název ulice se poprvé objevuje v adresáři z roku 1937 a dům s č. 7 o rok později, tj.1938. I když dle adresáře by se zdálo, že se jedná o jeden dům, ve shodě s (P1) i s přihlédnutím k mapě se bude patrně jednat o dvojdomek. Dům válku přečkal a stojí dodnes.

13. Otto Fränkel, Franz-Liszt-Straße 20, 1939-40

Mohlo by se jednat dům zaměstnance jatek (Schlachthofarbeiter) na Franz-Liszt-Straße 20 objevujího se poprvé v adresáři z roku 1940 (adresář z roku 1939 chybí). Dům stojí naproti domu č. 7 a Fränkelovi ho obývali i po válce. Dodnes stojí.

14. Johanna Gottschalk,      Franz-Liszt-Strasse 18, 1941

První domy na Franz-Liszt-Straße plavenské se objevily teprve v adresáři z roku 1937. Dům Johanny Gottschalk přibyl až v roce 1941. Gottschalková byla obchodnicí s prádlem (Wäschegeschäft) na Jägerstraße 9. Její předchozí adresy Wettinstraße 49 a následně Johannstraße 37 jsou shodné s adresou majitele architektonické kanceláře Alfreda Gottschalka. Otec? Dům válku přečkal a stojí dodnes.

15. Schuritz,  Franz-Liszt- Straße 16, 1939-40

Nový dům kresliče (Zeichner) Kurta Schuritze na adrese Franz-Liszt- Straße 16 se poprvé objevuje v adresáři z roku 1940 (adresář 1939 chybí). Předtím bydlel ve Schrödelstraße 22. Na nové adrese byl i po válce.

16. Johanna Junge Franz-Liszt-Strasse 14, 1941

Dům majitelky továrny po zesnulém manželovi „Oskar Junge Spitzenätzerei“ na Böhlerstraße 38-40 je poprvé zmíněn v adresáři z roku 1941. Jungeová se sem stěhuje krátce po ovdovění z Reißiger Straße 45. Jungeovi se tak řadí k dalším představitelům krajkářského průmyslu mezi Röslerovými zákazníky. Dům válku přečkal a stojí dodnes.  

17.    Rabe M.E., Franz-Liszt-Straße 12 Plauen – Preißelpöhl, 1938

V ulici F. Liszta uvenené v (P1) bydlí Rabovi jen v domě č. 12 z roku 1938. Uvádím i iniciály majitele domu, i když jsem nenašel povolání truhláře, jak udává (P1). Jediný truhlář (a obchodník s nábytkem) (Tischlerei und Möbelhandlung) Kurt Rabe je v Plavně spojen s adresami Johannstraße 101 a Reichenbacherstraße 4. Dům Rabeovi vlastnili i po válce a dům a stojí dodnes.

18. 8 obytných domů Plavenské stavební společnosti s.r.o.Plauen-Preißelpöhl, 1936-7

Plavenská stavební společnost s.r.o. (Plauener Baugesellschaft m.b.H.), jíž byl Emil Rösler jednatelem (Geschäftsführer) se v adresářích začala objevovat v roce 1937 a najdeme ji i v poválečném adresáři. Sídlo se od samého začátku shodovalo s Röslerovou kanceláří na Postplatz 8. 

Zatímco (P1) uvádí 8 obytných domů Plavenské stavební společnosti s.r.o. v Preißelpöhlu v období mezi 1935-1945, z (P4c) se dovídáme o řadových domech v Preißelpöhlu z roku 1936. Protože se v obou pramenech vyskytuje vždy jen jedna varianta a údaje se vzájemně nevylučují, ale spíš upřesňují, předpokládám, že se jedná o tytéž domy.

O které domy se jednalo??Nevím…Nutno prohledat jednotlivé ulice.

((V Schumannstraße 1,3,5,7 Emil Dressel – 1905 podobné prvky na fasádě))

Konec Plavno Preissenpöhl

19. Otto Agartz, Reußenländer Straße 24, ?1935

(P1) řadí dům obchodníka Otty Agartze na samotný začátek seznamu domů z let 1935-1945. Předpokládejme tedy vznik stavby v roce 1935, podobě jako následující stavba v seznamu, dům Carla Mertze. Jako místo vzniku udává (P1) Reißig bei Plauen. Dnešní čtvrť Reißig ale byla do Plavna včleněna teprve v roce 1939, a proto je třeba hledat v samostatných adresářích obce Reißig před rokem 1939, které teď nemám k dispozici. Přesto dům O. Agartze ve čtvrti Reißig najdeme, a to v pozdějších adresářích Plavna na Reußenländer Straße 24.  Tento dům vlastnili Agartzovi i po válce a stojí dodnes.

Otto Agartz měl se svými sourozenci rodinnou firmu s tradicí: Puppenschultz, Spiel- und Sportwarenhandlung der Geschwister Agartz.  Obchod s hračkami vlastnili Agartzovi už před první světovou válkou a najdeme ho v adresářích Plavna na adrese Oberer Steinweg 1a od roku 1913, kde byl i po druhé světové válce.

Zajímavá je i vzdálenost mezi hračkárnou Agartzových na Oberer Steinweg 1a a Weberstraße 2 (von Klostermarkt bis Schustergasse), kde měl fotograf Anton dle adresářů z let 1932-42 svou provozovnu,  viz první procházka Plavnem.