Aš – Cheb

Z Aše do Chebu 38 km

Je to poslední trať a jak jinak než na kole. Vždyť je to pořád z kopce a v závěru jako cílová páska na nás čeká budova EsKy, výrobce kol 🙂

Po stopách ER u Aše do Chebu

1. Návrh centrálního hřbitova s krematoriem, U Rozhledny 2933 Aš, 1927 nebo 1937??

V (P1) najdeme pouze krematorium, a to jako vítězný návrh. (P3) a (P4a) uvádí hřbitov i krematorium jako celek. Nic z toho se ovšem neobjevuje v seznamech realizovaných staveb.

Asi to byl on: největší ašský hřbitov existující už v roce 1724 a zrušený v roce 1966. Mezi lety 1973-1975 na jeho místě vznikly tenisové kurty. Zde byl pohřben i Gustav Geipel (1853-1914), významná osobnost Aše, pro jehož rodinu Rösler navrhoval, viz Geiplova vila.

Historii hřbitova se věnuje pan Vrbata a Jana Kočišová z Muzea Aš.

Je třeba si uvědomit, že krematoria byla tou dobou novinkou. Takové pohřbívání bylo v Rakousku-Uhersku ještě zakázáno, avšak usiloval  o něj spolek Die Flamme. Rösler byl přívržencem sploku přátel žehu, což podobně jako jeho vystoupení z církve tehdy rozčílilo jeho maminku, více v kapitole „Dědeček architekt“.

Nejstarší stavbu toho druhu v R-U navrhl architekt Rudolf Bitzan pro Liberec, kde už v roce 1915 pokládali základní kámen. Díky zákazu však zde kremace mohly probíhat až po rozpadu monarchie. 

Bitzan s Richterem navrhli mj. ústecké divadlo. Oba byli spjati nejen s naším krajem, ale i s Drážďanami, tak jako Rösler.

2. Obchod Tins, Karlova 19????, rok ????

V adresářích z roku 1941 jsem našel jsem dva obchodníky toho jména Tins Siegfried z Karlsgasse 19 a Tins Egon z Schillerplatz 225. Karlova ulice je zde dodnes a zejména na sousední budově č. 21 bych našel röslerovské prvky…

3. Návrh nemocnice v Aši, Nemocniční 52, realizace 1937? (jinde psáno 1927)

Návrh je uveden jen v (P6), kde je i pojišťovna, s níž by tedy neměl být zaměněn. U pojišťovny i nemocnice  je poznámka „Ankauf“.

V roce 1937 byla v Aši otevřena nová moderní nemocnice a ve stejném roce byl vysvěcen nový centrální hřbitov.!!! (O pár řádků níž se píše o roku 1927!!?) Objekt bývalé nemocnice v Aši najdeme v Nemocniční ulici č. 52. Dnes je zde LDN.

4. Návrh nemocenské pojišťovny Aš, ulice?? v blízkosti nemocnice ?, rok ???

Přestože na stránce návrhů v (P1) je uveden „Ankauf“, tedy „koupě“, není nemocenská pojišťovna mezi realizovanými stavbami.

Budova nemocenské pojišťovny (pokladny) stávala v roce 1906 na někdejší Bachgasse 1203, viz adresář. Lze předpokládat, že ta bude někde v blízkosti nemocnice…

5. Návrh(y) pokračovací školy v Aši, nenašel ☹

Pár návrhů škol v odkaze, ale nenašel jsem.

6. Hasičská zbrojnice s knihovnou v Aši, Poštovním náměstí č.p. 635, 1931

Velice dobře zdokumentovaná památka, aby taky ne, vždyť zde sídlí ašské muzeum 😊. V dokumenatci najdeme např. i návrh židle s razítkem Röslerovy kanceláře.

7. Geiplova vila, Aš, Na Vrchu 1928/24, 1925-1930

Vila pro Arnolda Geipela vznikla někdy mezi lety 1925-1930. Emil Rösler byl nejen jejím architektem, ale i stavbyvedoucím.  V roce 2020 se majitelem i provozovatelem stala s.r.o. Rehabilitace Vrch.

Rodina Geipelů ve městě zanechala několik vil a její nejvýznamnější  představitel Gustav Geipel (1853-1914) se na přelomu století neobyčejnou měrou zasloužil i o rozvoj celého Aše, viz odkaz.

8. Sportovní dům pro Františkovy Lázně,  Dlouhá 380???, návrh

Mohl by se nacházet na místě tenisových kurtů, které zde byly už za Rakouska-Uherska a v meziválečné období zde vedle tenisu provozovala mnohé sporty Tělocvičná jednota „Sokol“. Dnešní podobu by měly mít tenisové kurty právě z meziválečného období.

U ulice Dlouhá, Františkovy Lázně 380. Fotka z roku 1910 ☹

9.  Hotel Savoy a Sklep Savoy ((Savoy – Hotel, Savoy – Keller)), Ruská 427/4. Stavební úpravy v roce ???

Hotel Savoy vznikl dávno předtím, než Rösler spatřil světlo světa.  Dle seznamu jeho staveb (P1) by se mohlo jednat o úpravy celého hotelu, např. navržením fasády, a stavební úpravy hotelového sklípku. Sklípek je zachycen v návrhu a bude nutné jej konfrontovat se skutečností, popř. se stavební dokumentací.

10. Sál (Saal Franzenbad) ???Kollárova ulice č. 160/1, návrh?

Nevím, o který objekt se jedná. Přestože Františkovy Lázně jsou jen malé městečko s přibližně 5400 obyvateli, najít a potvrdit hledaný sál se může protáhnout. Navíc není jisté, zda a do jaké míry byl Röslerův návrh realizován. Seznam památek o jednom v Kollárově ulici č. 160/1 píše. I když jej zařazuje do 2.poloviny 19. století, sloupy a šnekové motivy nám Röslera hodně připomínají, takže s jeho historií se budu muset ještě seznámit.

Dalším tipem by mohl být lázeňský sál v srdci města na ulici Národní 1/12,   který v roce 1904 vyhořel a za krátko nato byl opraven.

11. Přístavba hotelu Belvedere – Bellevue ((Zubau)), Dr. Pohoreckého 51/22, rok ???

Hotelový komplex Belvedere ve Františkových Lázních je složen z vícero budov. V seznamu památek najdeme jeho budovy na ulici Dr. Pohoreckého 51/22 a Boženy Němcové 116/21. K prvně jmenované ulici se váže i o provedení secesních úprav v první polovině 20. století. A tady budu v pátrání pokračovat! Krom šnekových motivů tu najdeme i sloupy s jónskou hlavicí.

12. Kolonády Františkovy Lázně, ???Františkovy Lázně Natalie 388???, 1931???, Návrh?

I když v seznamu Röslerových staveb je uveden prodej projektu (Ankauf ), není zařazen mezi realizovanými stavbami. A tak by se klidně mohlo jednat o nejmladší lázeňskou kolonádu Natálii, postavěnou v roce 1931 podle projektu místního architekta O. Sgustava.  Röslerovy prvky dle projektu A nebo i jiného Röslerova projektu sem pak mohly být včelněny.  Oba návrhy mají půdoris ve tvaru písmena U. Při pohledu na současnou mapu není rozdíl v délce prostředního křídla zásadní. Chtělo by to dohledat výsledky tehdejší soutěže, ze zkoumaných kolonád dávám téhle největší šance, ale vše může být jinak.

Dalšími adepty může být Dvorana Glauberových pramenů, která zde stojí od roku 1930. Tato dvorana se však nevyskytuje ve spojení s „kolonádou“ nebo Nová kolonáda s Plynovými lázněmi z roku 1912 od starosty města G. Wiedermanna.       

13. Ehrlichova vila, ředitel banky, Františkovy Lázně, jen návrh?

?Proč není v (P1)??? Pouze v (P3) – jedná se jen o návrh? V adresáři z roku 1943 jsem ho ve Františkvých Lázních nenašel. V Chebu bydlel Hugo Ehrlich (Direktor der Anglo-Bank) na Theaterplatz 7. Ludwig Ehrlich starší byl ale také starosta Liberce, který ve Františkových lázních roku 1869 zemřel, byl zde u svého příbuzného …? Samá spekulace.

14. Administrativní budova Kastrup+Světlík, Cheb, Pražská 1732/18, postaveno 1927

V roce 1911 zakládají v Chebu Ambros Swětlik (1860–1929) a Heinrich Kastrup (1871–1932) továrnu na výrobu jízdních kol a časem i motokol. Název ES-KA odvodili od svých počátečních písmen (ES – Swetlik, KA – Kastrup). Postupně tvořený areál se dočkal administrativní budovy č.p. 1732 v roce 1927. Původní Röslerův projekt z roku 1924 tehdy přepracoval Karl Pascher. Röslerovské prvky na fasádě jsou zde ale patrné. Na přelomu tisíciletí ustala výroba a výrobní areál byl zbořen. Administratívní budova však zůstala😊, viz prazdnedomy.cz.