Drážďany

Úvodem

K prozkoumání jednotlivých staveb využijeme stávající seznamy zaslané Röslerovým vnukem Arminem Adlerem.   Protože nám Armin řekl o jejich neúplnosti, budeme trošku pátrat. Tím přijmeme jeho výzvu k dalšímu zdokumentování formulovanou v Dědečkovi architektovi. 

A pátrat musíme hned od začátku. Vybízí nás k tomu drážďanská vizitka „Emil Rösler-Architekt Kaditz“, jako architekt je veden i v drážďanských adresářích let 1901-1902 a architektské začátky v Drážďanech potvrzuje i Röslerův životopis „Dědeček architekt“.  Přesto konkrétní stavby z Drážďan v seznamech chybí… Kde jsou a kdy se vlastně Rösler stává architektem??

Od zednického tovaryše k architektovi   

Koncem roku 1891, tedy ještě před vykonáním tovaryšských zkoušek, začal pracovat jako zapisovatel na stavbě (Bauschreiber) u stavebního mistra L. Geyera, sídlícího na Wettinerstraße 7 v centru Drážďan, viz posudek. 

V lednu následujícího roku složil v tehdy německém Bunzlau (dnes polský Bolesławiec) tovaryšské zkoušky na zedníka. Nadále pracuje v Drážďanech a ještě koncem téhož roku podniká cestu do Vídně, až skončí na stavbě maďarského parlamentu. Deníková forma jeho „Cesty do Budapešti“ zachycuje trasu tam a velikou oklikou přes Berlín a Hamburk zpět do Drážďan. Trasa časově ohraničena obdobím od konce roku 1892 do konce roku 1893 nás může dovést na místa prvních Röslervých stavebních úspěchů.

K druhému přerušení dojde od ledna 1894 do srpna 1895. To se nechává zaměstnat v Rumburku u Aloise Korbera, viz kapitola Stavby severních Čech.

Podle životopisu „Dědeček architekt“ se s prací architekta seznamuje krátce po svém návratu z Rumburku u architekta Fleischera (zaměstnán od 1.prosince 1895).  Od roku 1896 žije v Drážďanech již se svou manželkou a rozrůstající se rodinou. U architekta Diestela, u kterého byl do roku 1900, pak už měl pracoval jako architekt.

V drážďanských adresářích najdeme architekta Emila Röslera naposledy ještě v roce 1902, to už ale panuje v Drážďanech stavební krize a on pracuje na samostatném projektu ve vzdáleném Freiburgu. V témže roce se přesouvá do Plavna, kde zakotvil.

Vzhledem k těmto skutečnostem lze očekávat, že většina jeho drážďanských návrhů bude z let 1896-1900. V hledání dalších staveb nám může pomoci i úvodní tabulka, ve které bychom se měli zaměřit především na architekta Diestela, u nějž působil do roku 1900. Bude třeba ještě potvrdit, zda se jedná o stejného Kurta Diestela, který se od roku 1907 na 20 let stává řádným profesorem drážďanského Vysokého učení technického. Je to ale velmi pravděpodobné. Pak by byl i pravděpodobný Röslerův podíl na jeho slavné Kaiser-Café z roku přelomu let 1901/1902?   Do tohoto období by mohly spadat i berlínské stavby, ty jsou stále ve hře!

https://oldthing.de/Dresden-Kaiser-Cafe-Kat-Dresden-Elbe-0024401493#gallery-1

Seznam posudků a zápisů v pracovní knížce z let 1891-1904

Po stopách Emila Röslera

Po stopách ER v Drážďanech

1. Fechnerstraße 16, byt

Vizitka z rodiné kroniky prozradila adresu dnešní Fechnerstraße 16

2. Nájemní vila na Rankestraße 6

V blízkosti 200-500 metrů od jeho drážďanské adresy na Fechnerstraße nalezneme 3 stavby připisované Emilu Röslerovi.  Řekl bych, že ve všech případech je zde autorství silně pravděpodobné.

3. Bytověkomerční dům na Leipzigerstraße 153-5

4. Bytověkomerční dům na Leipzigerstraße  210


* Takovou zajímavostí je i nedaleké trachauské sídliště, kterému říkají po jeho architektovi Hans-Richter-Siedlung. Ano, jedná se o našeho známého Hanse Richtera! Je na místě udělat malou odbočku k Röslerovu souputníkovi, Hansi Richterovi , autorovi například Palmeho vily v Krásné Lípě, Plauertovy vily ve Varnsdorfu nebo Pietschmannovy vily ve Šluknově. Oba byli ze stejného kraje (Richter se narodil  v Království u Šluknova) a téměř stejně staří (Richter v roce 1882). Podobně jako Emil Rösler se také Hans Richter nejprve vyučil zedníkem a svou praxi také získával v Rumburku u Aloise Korbera (do roku 1898, viz kapitola Severní Čechy). Do Drážďan přichází v roce 1902, tedy v roce, kdy se Röslerovi v Rumburku narodilo páté dítě – samozřejmě budoucí architekt – a v důsledku toho pomýšlí na přestěhování z Drážďan.  Oba tvořili jak ve svém rodném kraji, tak v místech dnešních drážďanských čtvrtí Kaditz a Trachau. Na rozdíl od Röslera zde Richter vystudoval v letech 1910 – 1915 Akademii výtvarných umění a jako významný architekt v Drážďanech roku 1971 také zemřel. 

**Prostřednictvím internetu jsme pak našli v Drážďanech ještě jednu stavbu, tu se ale povedlo oddělit a do seznamu ji nezařazuji. Údaj z internetu Emil Rösler totiž patří jistému Emilu Rösslerovi z Wildbergu. Tedy nikoli Wolfsberg, ale Wildberg. Wildbergů máme několik, s vysokou pravděpodobností se však jedná o Wildberg u Drážďan. Drážďanská adresa tohoto Emila Rösslera se kryje s jeho dílem na Wienerstraße a správnost psaní s ß potvrzuje i údaj, ve kterém je označen za otce jednoho studenta gymnázia na drážďanském Novém Městě.                      

Než přejdeme do oddílu sevrních Čech, přijměte vřelé doporučení cyklovýletu podél Křinice a Labe z Rumburku přes Röslerovo rodiště Vlčí Horu až do Drážďan.