Neundorf a okolí

Třetí procházku zahájíme na neundorfském předměstí a půjdeme do Neundorfu.  Na prvních 4 zastávkách nás čekají domy, ve kterých v začátcích své plavenské kariéry Emil Rösler bydlel. Snad abychom mohli porovnat jeho styl před 1. světovou válkou s obdobím meziválečným, zanechal nám zde architekt Steinbergovu vilu z roku 1911 a po ní už následuje šňůra domů postavených v krátkém intervalu let 1934-1940. Procházka dlouhá 6,3km má 22 zastávek a všechny domy dosud stojí.

Po stopách ER v Neundorfu a jeho okolí

1. Pestalozzi Straße 31, druhá Röslerova adresa, 1904    

Bytový dům s obchodem. Zde byla v roce 1904 druhá plavenská adresa Emila Röslera.  Předtím bydlel – a také pouze rok – v Neundorferstraße 51. Dům vznikl v době jeho pobytu a vzhledem k souvislostem se na něm mohl i podílet. Spolu s dalšími domy v ulici (s č. 28, 29 a 36) byl dům dlouhá léta napsán na tesařského mistra Stübera. Další Stüberův dům najdeme i poblíž Röslerova dalšího bydliště, viz následující Antonstraße 44.

I ostatní domy v Plavně bývaly krátce nebo i dlouhá léta napsány na stavební mistry. Tak třeba ve stejné ulici to byly domy č. 22 a 24, zapsané na stavebního mistra Härtela, jehož jméno zaznívá v souvislosti s Plavenským dvorem na první procházce, ale nevím, zda to není pouze shoda jmen.

2. Antonstraße 44, třetí Röslerova adresa, 1905

Zde – u stavebního mistra Hirschmanna – byla v roce 1905 třetí adresa Emila Röslera. Předtím bydlel a také pouze rok na Pestalozzistraße 31. Dům vznikl v době jeho pobytu a vzhledem k souvislostem se na něm mohl podílet, viz výše. Nedaleká Antonstraße 33 byla ve vlastnictví tesařského mistra Stübera, u kterého bydlel na Pestalozzistraße 31 v předešlém roce, viz výše. 

3.Freiheitsstraße 11, 4. Röslerova adresa, dům postaven před příchodem ER do Plavna 1901

Na této čtvrté plavenské adrese je Rösler v adresářích veden mezi lety 1906-1913. Původní  adresa domu z roku 1901 zněla Blücherstraße 37. Než došlo k předání pekaři Großovi, vlastnil jej po dostavbě stavební mistr Kühnel. Zde už Rösler bydlel i se svou rodinou, podrobně viz Röslerovy adresy.

V domě na Blücherstraße 37, resp. 11 bydlel mezi lety 1909-1914 i účetní E.Klühs. Vzhledem k neobvyklosti jména je zde pravděpodobná spojitost s Klühsovou vilou ve Wartburgstrasse 16.  

4.      Neundorferstraße 51, první Röslerova adresa, 1903      

První Röslerova plavenská adresa z roku 1903. Předtím je uváděn v Kaditz, které se od roku 1903 stávají Drážďanami. Podobně jako v následujících domech také zde – v domě zednického mistra Streita – bydlel pouze rok v době stavby, což je pravděpodobný důvod pobytu, viz výše.  Streit vlastnil i dům s číslem 55.

Ulice Neundorferstraße se tou dobou hemží stavaři. Najdeme mezi nimi i nám známé jméno zednického mistra Richtera, který vlastnil domy  č. 6 a 100. To příjmení bylo ale velmi časté, viz zde Erhard Richter na Zadeře. Potvrzenou souvislost máme u domu na Neundorferstraße 4 s Café Central, které tou dobou vlastní  hostinský Julius Tippman, od roku 1907 provozovatel nedalekého Plavenského dvora z první procházky.

5. Steinbergova vila,  Weisestraße 4, 1911

Továrník Max Steinberg byl spolumajitelem firmy Oskar Klärner & Steinberg. I když v seznamu Röslerových staveb (P1) je uvedna pod plavenskou Kuntzestraße, dle adresáře i databáze památek stál dům Maxe Steinberga jako prvně postavený v ulici Weisestraße 4.

Ještě v adresáři z roku 1911, kdy byla stavba započata, bydlel však Max Steinberg v Kaiserstraße 18. Rok nato již jen Weisestraße 4. Všechny 3 ulice jsou v okolí Bärensteinu.

V domě dnes sídlí interiérová architektka a památkářka Beatrice Parthon (Innenarchitektur u. Denkmalpflege Dipl.-Ing. (fh) Beatrice Parthon)

6.  Paul Dietzsch, redaktor, Weisestraße 24, 1935-6

Obytný dům na Weisestraße 24 se poprvé objevil v adresáři z roku 1936 (ardesář z roku 1935 chybí). V (P1) je mezi stavbami z let 1933-34. Paul Dietzsch se sem přestěhoval z nájemního domu v Antonstraße 40, který ob dům sousedí s domem číslo 44, na kterém se Rösler také pravděpodobně podílel, když zde v roce 1905 bydlel, viz Röslerovy plavenské adresy.

7. Robert Pfüller, Weisestraße 22. 1935-6

Také sousední dům obchodníka Roberta Pfüllera se poprvé objevuje v adresáři z roku 1936 (1935 chybí) V (P1) je mezi stavbami z let 1933-34. Předtím bydlel na Bergstraße 44, na kterém se mohl podílet Siegfried, viz zde Architekti Otwin a Siegfried Röslerovi.

8. Obytný dům Paula Baumanna, Riedelstraße 21, 1938

Paul Baumann, továrník, majitel firmy Günther & Hohl. V roce  1937 spojován s výrobou krajek (Spitzenfabrik) od roku 1938 (tedy po přestěhování) do Riedelstrasse 21 se firma stala součástí válečného průmyslu. Válku přežil dům i firma, ta se po roce 1945 věnuje barevnému vyšívání.

Ulice Riedelstraße, pojmenovaná po nářečním básníkovi Riedlovi (1847-1919), kterého Rösler ve svých vzpomínkách také uvádí, je opět jedna z nových ulic demonstrujících rozvoj Plavna začátkem 20. století. První dům dle adresáře zde vznikl teprve v roce 1934. Pak dlouho nic a až v roce 1938 přibyly další 3 domy, mezi nimiž byl i dům č.21 továrníka Baumanna.

! Možná spojitost s Röslerovou účastí  na výstavách krajkářského průmyslu.

ZADERA, zastávky 9-17

Seznam staveb v (P1) několikrát zmiňuje Zaderu, kdysi malé hospodářství (Vorwerk Zadera), v jehož blízkosti se těžila měď a stříbro. Dnes je součástí západní čtvrti (Westendviertel), která zaznamenala velký rozvoj po postavení kasáren roku 1903. Postupně vznikaly nové ulice a v nich se objevovaly první domy. Tak třeba taková ulice Am Froschteich zaznamenává první dům s č. 1 až v adresáři z roku 1936. V roce 1938 přibyl druhý dům s č. 2 a v roce 1940 se do čtveřice prvních domů v ulici vloudil dům s č. 1a. Ony tři stavby navrhl … Emil Rösler! Všechny domy našich 9 zastávek na Zadeře, a dokonce i s původními rodinami, válku přečkaly a stojí dodnes. Více u jednotlivých domů.

9. Erhard Richter Rankestraße 7, 1934

Když jsem se na internetu zajímal o plavenskou ulici Am Froschteich, našel jsem v jejím těsném sousedství ulici Rankestraße, kde právě prodávali dům č. 7a s röslerovskými motivy. Nenapadlo mě, že by se mohlo jednat o dům stavebního mistra Richtera… Adresář mu totiž už dávno přiřadil dům s č.2 na dnešní Alte Zwoschwitzerstraße, viz následující dům, a na první dobrou měl dům i jiného majitele.    Avšak po prozkoumání historie domu na Rankestraße 7 se ukázalo, že ho po dostavbě v roce 1934 Richter krátce vlastnil.

Unglaublich, v sousedním domě (Rankestraße 9) bydlel někdejší dlouholetý ředitel Vogtländische bank Louis Unglaub! Banku, které šéfoval, jsme zkoumali na první procházce. Stála vedle Röslerovy kanceláře na Poštovním náměstí 2 (Postplatz 2).     Unglaub bydlel nejprve bydlel v Kaiserstraße 51. Následovaly adresy Bahnhofstraße 94 a nám dobře známá adresa Hohestraße 12 z druhé procházky, označovaná v pramenech za začátek Röslerovy plavenské kariéry. Na této adrese je ředitel L.Unglaub uváděn do roku 1927. Další adresář z roku 1929 hlásí novou adresu Rankestraße 9, na které je Unglaub zapsán už jako ředitel banky v penzi.

Rankestraße byla jednou z těch nových ulic. Poprvé se objevila v adresáři z roku 1905. 1907 na ní stál první a dlouhou dobu osamocený dům č. 6. Další domy přibyly teprve v adresář z roku 1929, mezi nimiž byl i dům ředitele banky L.Unglauba s č. 9. V roce 1930 následoval dům stavitele Richtera s č.1. V roce 1934 se objevil původně na Richtera napsaný dům s č. 7 s röslerovskými motivy, byl však záhy přepsaný na radního Dr. Lemberga.

Stavební mistr Richter je v (P1) uveden jako zákazník na Zadeře. I když je Richter spjat s vícero domy, je vysoká pravděpodobnost, že Röslerovým dílem je právě tento. O dalších domech viz následující Alte Zwoschwitzerstraße 2.

Při porovnávání dle seznamu v (P1) je třeba rozlišovat stavebního mistra Richtera v Zadeře od inspektora Richtera z Jößnitz.  Velký výskyt příjmení v kombinaci s chybějícím jménem v pramenech nám nabízí ve stavebnictví hned několik Richterů, kteří jak už to ve stavebnictví bývalo, vlastnili hned několik domů. Röslerův podíl bych tak rád viděl černé na bílém někde na stavebním úřadě.  Uvedu ale ještě jeden tip na Zadeře, viz následující.

10. Erhard Richter Alte Zwoschwitzerstraße 2, varianta, 1937

Původní název ulice Zwoschwitzerstraße se nejspíš pozměnil na „Alte Zwoschwitzerstraße“ zřejmě z potřeby zamezit shodným názvům ulic po připojení dalších původně samostatných obcí.

Stavební mistr Erhard Richter bydlel na Zadeře od roku 1930 v novém domě v Rankestraße 1. Od roku 1932 vlastnil i dům na Zwoschwitzerstraße 5. V roce 1937 se stěhuje do nového domu v Zwoschwitzerstraße 2. Domy v Zwoschwitzerstraße č. 2 a 5 a dále v Rankestraße 1 zůstaly Richterům i po válce. Vedle toho je Richter spjat i s domem s röslerovskými motivy na Rankestraße 7, viz výše.

Velkou pravděpodobnost v určení Röslerova návrhu pro Richtera má vedle domu v Rankestraße 7 i dům na Alte Zwoschwitzerstraße 2. Dle (P1) víme, že se jednalo o obytný dům pro stavebního mistra Richtera na Zadeře, zařazený do období 1935-1945. Z časového hlediska bychom tedy mohli vyloučit dům v Rankestraße 1 z roku 1930 a dům ve Zwoschwitzerstraße 5 z roku 1932, ve kterém původně bydlel další i Röslerův zákazník Zapff, viz níže. !!! Vypadá ale, že se jednalo spíš o vilu než o obytný dům (Wohnhaus) ??? Porovnat na stavebním!

11. Felix Krüger, Alte Zwoschwitzerstrasse 13. 1935-6

Dle adresáře byl obytný dům ?řídícího učitele Krügera na Zadeře, Zwoschwitzerstrasse 13 (dnes pravděpodobně Alte Zwoschwitzerstrasse) dostaven mezi lety1935-6. (Adresář 1935 chybí).  Předtím Krüger bydlel na König-Georg-Straße 18.

12. Hermann Pfaff, Zwoschwitzerstrasse 11, 1935-6

Dům obchodníka Hermanna Pfaffa na Zwoschwitzerstrasse 11( dnes pravděpodobně Alte Zwoschwitzerstrasse) se objevuje až v adresáři z roku 1936, přičemž předešlý rok chybí. Pfaff byl společníkem ve firmě M.G.Müller & Pfaff.

13. Dr. Eberhard Plöttner,  Am Froschteich 1a, 1939-40

Advokát Dr.jur. Plöttner nejprve bydlel na Mommsenstraße 18. Ten dům byl také na Zadeře a také nový – z roku 1937. Jelikož je zde ale uveden pouze jako jeden z nájemníků, domnívám se, že Röslerovým dílem bude až Plöttnerův dům na adrese Am Froschteich 1a. Ten se poprvé objevuje v adresáři roku 1940, přičemž adresář z roku 1939 chybí.

14. Zapff, Am Froschteich 2, 1938

Při rozhodování v určení domu u nečekaně častého jména Zapf, případně Zapff byla pro mě byla rozhodující oblast Zadera. Mělo by se jednat o studijního radu Johs. Zapffa (Stud.Rat) na adrese Am Froschteich 2. Zapff se sem přestěhoval ze sousedního domu na Zwoschwitzerstraße 5, který se poprvé objevil v adresáři z roku 1932 a který patřil stavebnímu mistrovi Richtrovi, viz zde Zwoschwitzerstraße 2.

V (P1) je psán Zapf s sjedním “f“ a jako Oberlehrer. „Stud.Rat“ má ale k  „Oberlehrerovi“ poměrně blízko a nadto je zde spojitost s dalším Röslerovým zákazníkem, stavebním mistrem Richterem. Pro úplnost zmíním ještě „Oberlehrera“ Maxe Zapffa, který ovšem žil v Reichenbacherstraße, popř. v Krausenstraße 9, obě adresy jsou ale od Zadery daleko.

15. Ottokar Bauer, Am Froschteich 1, 1935-36

Umělecký malíř Ottokar Bauer se poprvé objevuje na Zadeře v ulici Am Froschteich 1 v adresáři z roku 1935-36. Byl to první dům v ulici, válku přečkal a – tak jako všechny Röslerovy domy na Zadeře – stojí dodnes.

Bauer se sem mohl přestěhovat ze Schillerstraße 33, protože zde je nějaký malíř Otto Bauer veden do roku 1936. V protějším domě Schillerstraße 33 se nachází také jeden z bytů fotografa W.Antona, viz Schillerstraße 26 na procházce č. 4.

16. Hans Viertel, Am Birkenhübel 3, 1935-1936

Továrník Hans Viertel, výrobce krajek a oděvů v Jägerstraße 33, se v novém domě na adrese Am Birkenhübel 3 na Zadeře objevil až v adresáři z roku 1936. Také jeho dům byl prvním domem v ulici.

Předtím bydlel v  Kuntzestraße  7, s nápadně röslerovskými motivy bezprostředně sousedící s další Röslerovou  stavbou, viz dům  na Kuntzestraße 9.

Vazby na krajkářský průmysl (vily pro Bilgera a Viertela) by mohly souviset s Röslerovou účastí na výstavách krajkářského průmyslu v Turíně, Kolíně…

17. Heinrich Backhaus, Kopernikusstraße 10, 1935-1936

Výrobce mýdel Heinrich Backhaus si někdy mezi lety 1935-6 nechal na adrese Raabstraße 34 v Zadeře postavit dům. Už v roce 1940 tento dům v Raabstraße nenajdeme a Backhaus bydlí v Ludendorfstraße 10 (dnešní Kopernikusstraße 10). Návaznost na Raabstraße a velká mezera v číselné řadě před Raabstraße 34 mě vede k hypotéze, že se jedná o stejný dům.

Máme štěstí, neboť objekt obývá významný člen Saské komory architektů Martin Meiler, viz

Konec Zadery

18. Hüttlinger Karl,  Am Eichhäuschen 20, 1938-40

Inspektor Karl Hüttilnger se přestěhoval do nového domu z Hoferstraße 2 někdy mezi lety 1938-1940. Dům válku přečkal a stojí dodnes.

19. Spitzner Walter, Am Eichhäuschen 14, 1938-40

Majitel agentury Walter Spitzner se do nového domu na Am Eichhäuschen 14 přestěhoval mezi lety 1938-40 z Lindenstraße 25.

Ulice Am Eichhäuschen je jedna z posledně budovaných ulic Plavna. První tři domy se objevují teprve v roce 1938. Röslerovy domy se objevují až v adresáři z roku 1940, přičemž rok 1939 nemám k dispozici. Dům válku přečkal i s původními majiteli a měl by stát dodnes.

20.  7 obytných domů s 16 byty, Heineplatz 14-20???, 1937

Sedm domů s 16 byty by se dle (P1) mělo nacházet v Neundorfu. Pouze tuším, že by se mohlo jednat o domy v sousedství restaurace Zlatá růže. Na stejném náměstí by se ale mohlo jednat i o řadu s čísly 7-13, anebo úplně jinde v Neundorfu. K potvrzení stačí najít plány na stavebním úředě.

Domy 14-20 se objevily v adresáři v roce 1937, tedy shodně s restaurací Zlatá růže, viz níže. Od roku 1937 do konce války zde bylo obsazeno pouze 14 bytů a 1 obchod. Řada 7-13 na Heineplatz i řada lichých čísel na Vettersstraße 9-23 jsou na tom podobně. Ty domy by ale bylo dobré vidět!

21. Zlatá růže     Plauen – Siedlung Neundorf: Heineplatz 21, 1937

Původně se náměstí jmenovalo Heimstättenplatz. Od roku 1933 se přejmenovává po dlouholetém primátorovi na náměstí George Lehmanna (Georg-Lehmann-Platz), na kterém se v roce 1937 spolu se 7 domy, viz výše, objevuje i restaurace v majetku pivovaru Zlatá růže (Goldene Rose). Zlatá růže završuje řadu 7 domů dnešní Heineplatz 14-20 a tvoří s nimi jeden blok, viz výše.

Po válce objekt sloužil jako oficiální porodnice (Kindererholungsheim „Goldene Rose“). Dnes je objet ve špatném stavu.

Die frühere Gaststätte „Goldene Rose“ am Heineplatz. Kurz nach Kriegsende wurde die „Rose“ 1945 dann offiziell vorübergehend Entbindungsheim der Stadt Plauen. Foto: Klaus Tanneberger

22. Arthur Neupert, Neundorfer Siedlung Blechschmidtweg 13, 1934

Artur Neupert, penzionovaný ?ředitel správy (Verw.-Dir.in Rente) se na Neundorfské sídliště přestěhoval z Moritzstraße 82.  Jeho nová adresa je v ulici pojmenované po právě zesnulém (1931) Wilhelmu Blechschmidtovi, který se o výstavbu Neundorfského sídliště (Neudorfer Siedlung) zasloužil. Dům č. 13 se v adresáři objevuje v roce 1934, válku přečkal a stojí dodnes.