Bärenstein a okolí

Druhá procházka nebude centrem Plavna. Obchody, kina, banky a restaurace proto ustoupí domům k bydlení. Procházka 5km dlouhá bude mít 18 zastavení:

Po stopách ER v Bärensteinu a jeho okolí

1. Truhlářská dílna sklenářského mistra Augusta Petra, Alleestraße 4, 1926-1930

Dům na Allestraße 4 se poprvé objevuje v adresáři z roku 1930. Seznam památek v Haselbrunnu potvrzuje jako autora Emila Röslera, avšak přestože se v dostupných adresářích z let 1927 a 1929 neobjevuje, datuje jej už do roku 1926. Dům přes dvůr sousedí s dalším domem Augusta Petera na Pausaerstraße 110.  Je-li dnešní číslování shodné, ten je v seznamu památek uveden jako dům, který si pro sebe navrhl Günther Hermann. Firma Augusta Petera fungovala ještě po válce, jen jejím majitelem se stal truhlářský mistr Fritz Peter, uváděný na obou adresách.

Pravděpodobně se jedná o plavenskou firmu  Petra Augusta vyrábějící nábytek pro vestavěná rádia. Tuto jedinou firmu v Plavně specializující se na hudební nábytek válka nezničila, v dubnu 1946 však  přišel pro vedení města nepochopitelný rozkaz na její kompletní demontáž. Byla ale opět obnovena.Původní název se z August Peter, Tonmöbelfabrik měnil až na „VEB Tonmöbelfabrik“ v roce 1972, kdy byla firma zestátněna. 

2. Pausaer Straße 116: Ateliér Paula Söllnera

((Pravděpodobně před rokem 1908))

V blízkosti domů Augusta Petera měl ve svých počátcích ateliér další Röslerův zákazník, který byl v roce 1907  také u zrodu Spolku fojtských spisovatelů a umělců: Paul Söllner! Náhoda?

„Nach seinem Aufenthalt in Paris ließ sich der Maler zunächst in Plauen nieder, wo er in der Pausaer Straße 116 ein Atelier im Kellergeschoß anmietete. In seiner Plauener Schaffenszeit entstanden viele Skizzen und Bilder zu bekannten Plauener Bauwerken wie Malzhaus, Komturhof, Nonnenturm und Johanniskirche, um nur einige zu nennen.“

3. Dr. Schumann E., soudní rada (Justizrat) Eisenacher Straße 5, 1912.

Schumannova vila se v adresáři objevuje rok po sousední Ottově vile, tj. 1912, viz níže. Přestože je zde na rozdíl od pramenů uveden Schumann bez titulu, jedná se s vysokou pravděpodobností právě o tento dům. Prameny totiž uvádí vedle letopočtu 1910 i název ulice, viz (P1) a (P6).

4. Dr. Ulrich Otto, Eisenacher Straße 3, 1911

Soudní rada ( v P1 Oberamtsrichter, v adresáři Amtsgerichtsrat) Dr. Otto se přestěhoval z Albertstraße 16a. Ottova vila byla pravděpodobně prvním, maximálně druhým domem na právě vzniklé ulici v roce 1911. O rok později přibyla v adresáři i Schumannova vila, viz výše.

5. Dr. Dölling Theodor, Wartburgstraße 10, 1925-1927

Hned vedle Warburtgstraße leží Eisenacherstraße. Sem se do nového domu přestěhoval zubní lékař Dölling z Albertstraße 1 mezi lety 1925 – 1927.

6. Grimm Rud., Oberlehrer,  Wartburgstrasse 13, 1939-40

Sem se do nového domu přestěhoval učitel (Oberlehrer) Grimm z  Pausaerstraße 30 mezi lety 1939-1940.

7. Klühs Erich, Wartburgstrasse 16, 1922-1925.        

Sem se do nového domu přestěhoval obchodník firmy Paula Fischera (Kaufmann) Klühs z Moritzstraße 55 mezi lety 1922-1925.

Rösler se mohl s Klühsovými seznámit, když bydlel v Blücherstraße 37, kde spolu s ním v roce 1911 bydlel i účetní E. Klühs, viz zde Röslerovy adresy.

8. Felix Bilger, Hermann-Vogel-Strasse 8, 1938

Sem se do nového domu přestěhoval ředitel továrny Vogtländische Spitzenweberei A.G. Felix Bilger v roce 1938. Ulice navazuje na Wolfsbergweg, tedy vlčíhorskou, jedná se ale o jinou Vlčí Horu než Röslerova rodná obec.  Dům i s Bilgrem se objevil až v adresáři z roku 1938. Předtím bydlel na Pausaerstraße 116. Užasné, jak nám adresáře umožňují sledovat profesní vývoj jednotlivce i rozvoj ulic. Napadá mě, že se Rösler mohl přes Bilgra dostat na výstavy v Turíně a v Kolíně nad Rýnem, kde navrhoval výstavní budovy pro krajkářský průmysl. Krajkami se ale zabýval i další Röslerův zákazník Hans Viertel. Bylo by dobé vědět, kdy se výstavy konaly. Po válce dům v adresáři chybí.

9. Franz Lenhardt, Kuntzestraße 9, 1913

Vila obchodníka Lenhardta se na Kuntzestrasse 9 poprvé objevila ještě jako stavba v adresáři roku 1913. Krátce po první světové válce je už ve vlastnictví Langa, na kterého je zapsána ještě za druhé světové války, tu však – tak jako mnohé další domy v této lokalitě – nepřežila.

??? DNES: Manfred Vollstädt Sachverständiger für Holzschutz in Plauen, TELEFON: 03741 202695, Keine Email angegeben

10. Silbersteinova vila, Kuntzestraße 7, 1930-32

Pro nás je zajímavý i sousední dům č. 7, a to nejen svými „röslerovskými“ motivy (srovnejme s domem na Rankestraße 7) navržený údajně Hermannem Bornemannem v roce 1930. V domě č. 7 bydlel továrník Hans Viertel, výrobce krajek a oděvů  z Jägerstraße 33, který se mezi lety 1935-6  stěhoval do domu navrženého Röslerem na adrese  Am Birkenhübel 3, viz Zadera.

11 . Jansen a Telorac, Hohestraße 12 A 12a, 1904

Tyto domy jsou v (P2) označeny za začátek jeho činnosti v Plavně.

Jansenovi měli vyšívací továrnu v Carolastraße 14, sami bydleli na sousední adrese s číslem 12. Tu v roce 1902 vystřídala Melanchthonstraße 8 – dům stavebního mistra Eckardta. Sousední adresa Melanchthon Straße 7 přitom patřila architektovi Hertlovi (psáno též Härtel), kde Emil Rösler pracoval na vnitřních prostorách, viz Plauner Hof. Zde se také mohl Theodor Jansen s Emilem Röslerem potkat. Od roku 1904 se změnila  i adresa továrny, nově na Weststraße 43.

V roce 1904 se nově objevily dva domy na adrese Hohestraße 12 a 12a. U obou domů je uveden pouze Theodor Jansen a „ve výstavbě“ (im Bau begriffen). V roce 1904 bydlí Theodor Jansen ještě na Melanchthonstraße 8. O rok později, v roce 1905 je vedle Jansena jako uživatel domu 12 uveden i Telorac. Na adrese oba pánové bydlí naposledy v roce 1914. V následujícím adresáři z roku 1919 zbyl z dvojice již jen Jansen, bydlící v domě 12a. Teloraca v domě č. 12 vystřídal Willenweber, ředitel tramvají (Straßenbahndir.). Později se majitelem stává Saská elektrická a tramvajová akciová společnost (Sächsische Elektrizitäts- und Straßenbahn AG) a je zde ubytován mj. ředitel banky Unglaub, viz též Rankestraße na třetí procházce. Naposledy zde Saská elektrická a tramvajová akciová společnost ubytovává svého ředitele Ing. Huga Zimmerleho. 

Po válce oba domy zmizely. Z celé ulice zbyl po válce jen dům č. 3. A ani ten a ani žádný jiný jsem dnes v ulici nenašel.

12. Vila Christiana Denkera, Am Bärenstein 8, 1914-1919,

Christian Denker měl před 1.světovou válkou v Plavně na Leißnerstraße 24 továrnu na oděvy. Někdy mezi lety 1914-19 vznikla jeho vila na Am Bärenstein 8. Zajímavé je, že stávající seznamy vilu neobsahovaly jmenovitě. Uváděly pouze, že v okolí Bärensteinu jsou ještě dvě vily. O to překvapivější bylo při zpracování podkladů zjištění, že mezi kusými informacemi vedle 3 notoricky známých staveb se objevila i tato zapomenutá. Byl snad sám zdroj informací Armin Adler informován při sestavování seznamu o těchto vilách autorem Fixpunktu nebo někým z jeho okruhu, že na Bärensteinu jsou ještě dvě vily??

Může se jednat i o jiné vily, a proto ponechávám pod čísly 13b a 13c prostor k doplnění. Sousedící dům na adrese Am Bärenstein 6 pak vykazuje podobné rysy, viz níže.

Pozn.: Naproti najdeme dům s č. 9a. Ten se poprvé objevil v adresáři z roku 1932 s obchodníkem R. Röslerem. Dnes je zde veden jediný Rösler, kterého se mi povedlo ze současného telefonního seznamu vyfiltrovat a jmenuje se Siegfried 😊

13.    Vila Oswalda Schindlera, továrníka. Am Bärenstein 6, 1921-1922 Nepotvrzené autorství

Továrník Oswald Schindler zde získal už před I. sv.v. zahradní domek. Někdy v letech 1921-1922 k němu na adrese Am Bärenstein 6 přibyla  vila. Jméno jejího architekta bude nutné ještě zjistit. Stávající seznam mluví pouze o dvou vilách bez bližší specifikace na Bärensteinu. Sousední vila, kterou seznamy také nezahrnují, je Röslerovi připisována, viz výše.

14.    Neznámá vila na Bärensteinu

15.    Neznámá vila v okolí městského parku (Stadtpark)

Stávající seznam vypracovaný Arminem Adlerem obsahuje údaj o dvou vilách na Bärensteinu. Je docela možné, že se jedná o předchozí dvě vily na adresách Am Bärenstein 6 a 8.  Může se však jednat ještě  jiné vily, a proto je ponechávám v seznamu.

16.     Vila Schellhorn, obchodník, později nemocnice    Dobenaustraße 130     1923         

Poblíž se nachází vila obchodníka Schellhorna. Vykazuje podobné rysy a autora dosud neznáme…

17. Sestry Müllerovy,  Markus-Stübner-Straße 2a, 1941

Dům pro sestry Marii a Olgu Müllerovy postavil Rösler v ulici Hausenstraße, která se se třemi domy objevila v adresáři teprve v roce 1938. Dům sester Müllerových č. 2a přibyl až v roce 1941. Marie je v adresářích uváděna jako spolumajitelka firmy Dreysel &  Seifert na výrobu bílého zboží (Weißwarenfabrikation) v ulici Karolastraße 38.

Válka dům nezničila, jen ulice se přejmenovala na Bebelstraße, kterou jsem našel díky obyvatelům ulice. Ještě v roce 1950 se v přízemí domu na Bebelstraße 2a prodávalo módní zboží (Modewaren). Jak se ale ulice jmenuje dnes?? Původně jsem předpokládal, že je to dnešní August-Bebel-Straße. Jenže se ukázalo, že ta se dříve jmenovala Johannstraße…

Vznesl jsem tedy dotaz do skupiny Facebook Vogtland a díky panu Larsovi Gruberovi známe odpověď: Markus-Stübner-Straße. Ta odbočuje ze Schmidtstraße (tedy Kovářská, a tu vtipnou náhodu jsem na FB musel komentovat). Takže náš dům č. 2a se nachází opět na rohu, a to Markus-Stübner-Straße  a Schmidtstraße.

18.     Pletárna Johanna  Singera   Friedensstraße 30 nejspíš NE                1909

Podobné rysy vykazuje i pletárna Johanna Singera z roku 1909, autora bude nutné zjistit

19. Komerčněbytový dům Willyho Glaeße na Friedensstraße 22, 1912

Komerčněbytový dům tiskaře Willyho Glaeße (též psáno Gläß)     se poprvé objevuje v adresáři z roku 1912.  Glaeß se sem přestěhoval z Forststraße 116. Willy Glaeß tiskl obchodní materiály, knihy (Handelsdruckerei + Buchdruckerei ) a s jeho jménem jsem se setkal i na pohledech. V objektu bydlel zpočátku i primátor (Oberbürgermeister) doktor práv Dehne. V době vzniku zněla adresa ještě Breite Straße 22. Od roku 1933 se ulice jmenovala Adolf Hitler Straße a po válce Friedensstraße. Dnes by měl stát už jen sousední dům č.. Doplň fotku – porovnej – spoj se na FB …V roce 1914 má tiskař Willi Glaeß souběžně i jeden z bytů na Breitestraße 50, domu z roku 1913.

20. Obytné domy s obchody, Friedensstraße č.24?

V ulici – nejprve Breitestraße, od roku 1933 Hitlerstraße a po válce až do současnosti  Friedensstraße – stála od Röslera pravděpodobně i budova tiskaře Glaeße, viz výše. I když se domy objevují jen v  (P2) jedná se pravděpodobně  o jinou stavbu v téže ulici. Přesné místo ještě neznám, a tedy nevím ani, zda budovy ještě stojí. Takovým tipem by mohl být někdejší dům na Breitenstraße 24. Jaký dům ale stojí na této adrese?