Elsterberg – Zeulenroda

Z Elsterbergu do Zeulenrody 30 km

Po stopách ER z Elsterbergu do Zeulenrody

1. Vogtländische Credit Anstalt, Elsterberg, Bahnhofstraße 23, přestavba?

VCA jsem v adresáři nenašel, jen Commerzbank, která byla v roce 1943 na Bahnhofstraße 23. Rok přestavby by měl být do roku 1922, kdy došlo ke spojení s Komerční bankou. Dům dnes nestojí. 😊

2. Städtliche Feuerlöschgerätehaus Elsterberg, ?realizace, Marktstraße 2, 1926

Hasičárna v Elsterbergu se v P1 a P2 vyskytuje pouze jako vítězný projekt v soutěžích a na rozdíl od jiných vítězných projektů není již mezi stavbami uvedena. Naději nám dává blok realizovaných staveb P4c. Stavba dodnes slouží jako hasičárna.

3.Verwaltungsgebäude Elektrizitätswerk Elsterberg Gartenstraße 22, kolem 1925, nepotvrzeno

Ve starém adresáři najdeme pod adresou Gartenstraße 22, která v dnešním seznamu památek odkazuje na nájemní dům postavený kolem roku 1925 ve stylu art deco. Opět bez uvedení architekta. Fotka v seznamu pro své malé rozlišení poslouží jen orientačně. Dnes zde bydlí Jürgen Panitz, kterého najdeme v telefonním seznamu. U budov v Elsterbergu by mohl pomoci kontakt na elsterberského historika a spisovatele, docenta Lutze Höfera. ((Na jeho stránkách je mlýn s E-Werkem.))

4. Krankenkasse Elsterberg,  Die Plauensche Straße ?3, 1926

Prameny stavbu uvádí pouze mezi soutěžemi, kde ovšem Röslerův návrh získal I.cenu. Nemocenská pojišťovna by se mohla nacházet na Plauensche Straße ?3… Ortskrankenkasse mit zwei Türmchen, 1925/26

seznamu památek je uvedena bez jména architekta.

Vedoucí evidence (Meldestellenleiter) Gustav Uhl bydlel na Plauenschestraße 1

5. Vila Paula Söllnera, Rosenbach/Vogtl., Fröbersgrün, dnes Rosenbach, 1911

Vila Paula Söllnera. Umělecký malíř Paul Söllner – podobně jako Emil  Rösler – byl významným členem Spolku fojtských spisovatelů a umělců (Vereinigung vogtländischer Schriftsteller und Künstler) založeném v roce 1907. V Plavně měl sklepní atelier na Pausaer Straße 116, viz 2.procházka Plavnem.  V letech 1908/9 se znovu přihlásily nemocné plíce a Söllner tento vlhký sklep nahradil novým domem navrženým naším architektem. Zde žil spolu se svou sestrou a švagrem a měl zde i svůj ateliér s názvem „Severní světlo“ (Nordlichtatelier). Obec je to malá, snad nebude těžké doplnit adresu.

(1895-1925:  Amtsgericht Greiz)

6. Vila Otty Gleißnera, majitele porcelánky, Zeulenroda-Triebes Mühle 1, cca r. 1930?

7. Obytný dům Otty Gleißnera, majitel porcelánky, Zeulenroda-Triebes, Mühle 1, cca r. 1930?

8. Selský dvůr – ?porcelánka Otty Gleißnera Zeulenroda-Triebes, Mühle 1, cca r. 1930?

Hospodářská usedlost s domem a byty pro Ottu Gleißnera v Pöllwitz, Mühle 1 tvoří patrně jeden komplex. Pöllwitz, dnes místní část asi s tisícovkou obyvatel města Zeulenroda-Triebes, byla pravděpodobně od svých začátků spjata s mlýnem. Provozovateli mlýna byli od 19. století Gleißnerovi. K mlýnu nejprve přibyla v 19. století cihelna a pak porcelánka ve 20. letech.  Při požáru v roce 1928 zcela shořel dům i mlýn a došlo k opětovné výstavbě. Ukazují 3 zakázky pro Ottu Gleißnera v pramenech na tento komplex budov navržený Emilem Röslerem v časech po požáru? Mlýn provozují Gleißnerovi dodnes a kontakt máme v odkaze!

9. Strojírenské závody Heinrich Enke, Zeulenroda, jen návrh?

Našel jsem pouze návrh v P3, na němž je vedle Zeulenrody uvedena zkratka P (popř. dole v popisku R). Mohlo by se jednat Pölwitz, který je součástí dnešní Zeulenrody. Ve Wikipedii je pod městem Pöllwitz skutečně zmíněn podnik Heinricha Enkeho, a to v souvislosti s prací nuceně nasazených. Jak tato továrna vypadala a kdo byl jejím architektem, jsem však na internetu nenašel.

Dle adresářů bydlel v roce 1910 (i 1925) továrník (Maschinenfabrikant) Heinrich Encke na někdejší Wilhelmstr. 5. Pozor při hlednání na možný způsob psaní Encke!! V návrhu je v blízkosti továrny vidět železnice!!

10. a 11. Commerz- und Privatbank (v /3/ uvedeno 2x) Komerční a privátní banka Bank Zeulenroda (2x?)

Mezi památkami jsem nenašel, adresář chybí, ale komerční banka zdá se ve městě pořád funguje …