Schöneck – Netzschkau

Ze Schönecku do Netzschkau 55 km

1. Fojtská úvěrová banka v Schönecku

2. Komeční a privátní banka v Schönecku

Ani jednu jsem nenašel ☹…zatím.

3. Thorey Margarete,vila. Falkenstein i V. Grünberg(er)straße 11, 1939-1944 Falkenstein

V adresáři z konce 19. století (1896) najdeme továrníka G.F.Thoreye, který bydlel na Bahnhofstraße 126b. Další adresář z roku 1939 odkazuje na Helmuta Thoreye, ředitele továrny z Bahnhofstraße 14. Marg. Thorey najdeme až v následuící adresáři z roku 1944, ta bydlí v Grünbergstraße 11. Patrně se jedná o tuto adresu, musíme ale zjistit, jak se ulice jmenuje dnes.

4. Krötenheerdt Otto, Fabrikant, vila Falkenstein i V.

NENAŠEL ☹

5. Kino „Bílá stěna“ Haueis Albrecht, Carolaplatz 16,Falkenstein in Vogtland

K rozvoji kinematografie dochází po pařížské výstavě roku 1895, kde byl kinematograf předveden. To bude tedy důvod nezvykle velkého množstvím nových kin. Ještě téhož roku vzniklo v Paříži první kino. V Čechách jsme první filmy viděli o rok později. 

Nově postavené kino na náměstí Carolaplatz 16 nejprve s názvem „Bílá stěna“(„Die weiße Wand“) bylo otevřeno 15. prosince 1912. Majitelem byl Albrecht Haueiß, který předtím provozoval stejnojmenné kino na Schlossstraße 15. V roce 1919 se kino přejmenovalo na Lunu ( „Luna–Lichtspiele“, zkráceně „Lu–Li“). (…) Koncem dubna 1962 uzavřelo kino svou činnost a bylo přestavěno na tělocvičnu.

Am 15. Dezember 1912 eröffnete das neu gebaute Kino am Carolaplatz 16, als „Lichtspielhaus Weiße Wand“. Albrecht Haueiß, der Besitzer, betrieb vorher das Filmtheater in der Schlossstraße 15 „Die weiße Wand“. Den Namen übernahm er. Erst ab dem 7. März 1919 nannte sich das Kino am Carolaplatz 16 „Luna–Lichtspiele“ oder auch „Lu–Li“. (…) Ende April 1962 schloss das „Luna–Kino“ und wurde zur Turnhalle umgebaut.

6. Vogtländische Credit- Anstalt Fojtská úvěrová banka, Ellefeld

Přestavba, nenalezeno ☹

7. Clauss, Fabrikant    Clauss, fabrikant, vila   Ellefeld, 1910

8. Fojtská úvěrová banka (Vogtländische Credit- Anstalt) v  Lengenfeldu

Předpokládám, že se jedná o Legenfeld u Plavna (Fojtsko), a nikoli v Krušnohoří u Marienbergu, který se píše bez koncovkového n: „Lengefeld“

Nenalezeno ☹

9. Tkalcovská škola (Webschule ), Treuen in Vogtland, Johann-Sebastian-Bach-Straße 17, 1920-1924

Budovu najdeme na dnešní Johann-Sebastian-Bach-Straße 17. Její vznik je v seznamu památek datován po roce 1920. Adresáře Treuenu  20. století začínají ale až rokem 1924, a to již budova stála.

Přestože stavba již neslouží svému původnímu účelu školy, její uživatel „Kaczarewski Ingenieurbüro“ nás se svými architekty  může v bádání opět posunout. Kontakt na něj najdeme na stránkách.

10. Továrna na bavlněnou přízi (Baumwohlweberei)  Carl Ramig Treuen, ?Weißensander Straße 3 a 4. 1931-1939.

V Treuenu Rösler navrhl pro firmu Carla Ramiga tovární budovy na tkaní bavlny a správní budovu. Do roku 1931 byla firma Carl Ramig spojována pouze s adresou na Weißensander Straße 2. Následující adresář z roku 1939 hlásí změnu, firmě přibyly další dvě budovy a je uváděna již pod adresou Weißensander Straße 2-4. Stanovuji hypotézu, že autorem nových budov mohl být Emil Rösler.  Hypotézu bude ještě nutno potvrdit, anebo vyvrátit.

Tovární komplex až do počátečních let nového tisíciletí dominoval treuenské ulici Oststraße. Dnes zde již stojí nové haly firmy Vowalon, zabývající se také látkami, a Lidl. Byl ale zbourán celý komplex? Co když byla nějaká budova opomenuta, třeba ta administrativní od Röslera? Někdejší výhodná pozice před nádražím poslouží i dnešnímu turistovi v cestách po stopách Emila Röslera.

 Na byt ve správní budově i na své dětství v továrním komplexu vzpomíná místní historik, současný místostarosta a syn někdejšího ředitele Manfred Puschmann, jenž stržení továrních budov v letech 1995 -2007 dokumentoval. Fotografie se nacházejí v archivu města.

11.Administrativní budova  Carl Ramig

Viz výše Továrna na bavlněnou přízi (Baumwohlweberei)  Carl Ramig.

12. Vogtländische Credit Anstalt, Reichenbach, Bahnhofstraße 9, nebo 35?Přestavba?, do r. 1922

Jednalo-li se o Vogtländische Credit Anstalt, pak přestavba musela proběhnout do roku 1922, neboť v roce 1922 se Komerční a privátní banka spojuje s regionálními bankami, mj. s Vogtländische Credit-Anstalt se sídlem ve Falkensteinu i.V.

Máme 3 tipy:

1. Komerční a privátní banka se nacházela v roce 1924 v Reichenbachu na Bahnhofstraße 35. Tato budova pravděpodobně již nestojí.
2. Souběžně s Komerční bankou existovala Allgemeine Deutsche Credit Anstalt na Bahnhofstraße 9 s podezřele röslerovskými prvky. Ta je dle seznamu památek postavena kolem roku 1910. Svou činnost zde měla nedávno ukončit Deutsche Bank.
3. Naproti Bahnhofstraße 9 (Roßplatz 16) se nachází současná budova Komerční banky.

Předchozí adresář z roku 1922 na adrese Bahnhofstraße 35 uvádí nějakého představitele banky Schlachta, ale bez další specifikace a návaznosti. Podle vystavovaných šeků té doby se však zdá i propojení Komerční banky s Allgemeine Deutsche Credit Anstalt. Takže teoreticky by byly obě budovy ve hře.

1922 Die Commerz- und Privat-Bank beschließt die Integration der mit ihr verbundenen Regionalbanken.

Budova s č. 9 stojí dodnes a stojí i současná komerční banka. Otázka tedy pro místní.

13. Commerz- und Privatbank Netzschkau

Nenalezeno ☹