Schwarzenberg – Breitenbrunn

Ze Schwarzenbergu do Breitenbrunnu 16km

1. Neustädter Hof, Grünhainer Straße 24, Schwarzenberg 1910 (1911)

Také tato budova je v seznamu památek označována za neoklasicistní a rok vzniku narozdíl od našich pramenů posunut na 1911.

2. Továrna na nářadí Goßweiler,Weidauerstraße 15?, 1908

Obrazová příloha (P2) datuje navrženou nástrojárnu pro Goßweilera rokem 1908. 

Dle internetu firma Goßweiler vyráběla stroje pro výrobu papírových kartonů. Moderní továrna ve Schwarzenbergu na výrobu těchto strojů se stala největší svého druhu v Evropě a měla velký význam pro světový obchod.  Zda je touto továrnou Röslerova stavba, by chtělo zjistit.

Z internetu se pak dovídáme, že tou dobou byl vídeňský průmyslník Karl Goßweiler (konkrétně od roku 1904 do roku 1909) spoluvlastníkem schwarzenberské firmy ESEMu (Erzgebirgische Schnittwerkzeug- und Maschinenfabrik). Adresář z roku 1911 mu přisuzuje adresu v Badwiese 51 ( ulice s Röslerovými stavbami Adlerovy vily a úřednických domů) s pracovním zaměřením na výrobu stříhacích a lisovacích strojů (Schnitt- u. Stanzenbau). Následující adresář až z roku 1926 pak Karla Goßweilera označuje obchodním radou (Kommerzienrat) bydlícího v Karlsbaderstraße 1, tedy v blízkosti další Röslerovy stavby – Říšské banky.

Goßweiler vedle ESEMu vlastnil i další nemovitosti, které musel zastavit městské bance a správa města z titulu vlastníka banky se po Goßweilerově smrti rozhodla přestěhovat radnici do jeho někdejší přádelny, kde sídlí od roku 1930 dodnes. Do sousední budovy pak byla přestěhována i městská spořitelna a banka.

Roku 1938 začal ESEM s výrobou Porscheho VW Brouka, kdy poprvé v německém automobilovém průmyslu byla přední kapota, střecha i zadní část karoserie z jednoho kusu („Erstmals im deutschen Automobilbau wurden Dach, Heckfenster und Windlauf aus einem Stück gezogen.“). Po druhé světové válce dochází ke změnám názvu přes VEB Formenbau na KUKA Systems a dnes je jedním ze závodů automobilky Porsche.

Dobrá stopa. Kde by mohla továrna navržená Röslerm být? VEB Formenbau stála na Weidauerstraße 15, KUKA i dnešní závod Porsche jsou spojovány se  Straße der Einheit 24, která ji protíná. Takže už tušíme a necháme si potvrdit…

3. Správní budova plynáren, v blízkosti Weidauerstraße, 1906-1911??

(Gasanstalt Verwaltungsgebäude)

Vpravo dole někdejší plynárna a výrobní budova ESEMu. Plynárna zde byla do 60.let 20.století. Předpokládám, že v těchto místech stála i její správní budova navržená Röslerem. Vlevo od plynoměru stojí současná Radnice, viz výše.

4. Rathaus Schwarzenberg Markt 1, 1906-7

V soutěži o schwarzenbeskou radnici získal Röslerův navrh 2. místo. Vítězný návrh pravděpodobně stojí od roku 1907 na dnešním Tržním náměstí (Markt 1) v srdci města. Od roku 1930 do dnešních dnů slouží jako radnice někdejší budova na zpracování bavlny.

5. Základní škola ve Wildenau

Pravděpodobně se jedná o Wildenau, dnešní součást Schwarzenbergu. Další Wildenau v okolí nejsou upřesňovány Krušnými horami (místí části Selbu a Steinbergu).

6. Říšská banka, Karlsbader Straße 4, 1906

Seznam památek uvádí datum vzniku 1907, budovu označuje za vilu postavenou ve stylu … secese!

7. Obytné domy pro Stavební společnost Schwarzenberg ???

(Wohnhäuser, Baugesellschaft Schwarzenberg)

„Schwarzenberger gemeinnützige Baugesellschaft“ a její architekt Fritz Adler

Dnešní Schwarzenberger gemeinnützige Baugesellschaft navazuje na tradici z počátku minulého století. Zjistíme, zda jsou to oni, kdo navazují na Röslerovy spolupracvovníky – bratry Adlery.

Z Adlerových budov jmenujme např. administrativní budovu ve Schwarzenbergu nebo obytný dům v Sachsenfeldu.

8. Adlerova vila Badwiese 19, 4??, 1907

Jak ukazuje korespondenční lístek, s F. a K. Adlerovými,  Rösler spolupracoval. Uvedené telefonní číslo 43 patřilo dle adresáře stavením mistrům Karlovi a Fritzovi Adlerovým (s vnukem Emila Röslera Arminem Adlerem jen shoda jmen).

Ulice z adresáře Badstraße a Badwieße dodnes existují a navazují na sebe. I když tak vysoká čísla dnes na ulici nenajdeme, vodítkem nám může být upřesnění jejich kanceláře v jednom internetovém článku „u kamenného mostu“, což  by  odpovídalo adrese okolo dnešní Badwiese 19. Podle fotky se zdá pravděpodobné č. 4, ale ještě lépe 2, kt. ale dle fotky vypadá jinak.  Ale co když kancelář nebyla ve vile navržené Röslerem? Naštěstí máme její fotografii i s potvrzeným pozadím  bytových domů pro úředníky 😊.            

9-11. Úřednické domy (Beamtenwohnhäuser), 1907-8

Badwiese 2, 5 1907

V době, kdy zde Rösler působil, zaznamenalo město velký rozvoj. V seznamu památek najdeme jako svědka přeměny v úřednické město např. finanční úřad z let 1908-9. Nevím, kolik zde Rösler navrhl úřednických domů. Předpokládejme, že by mohly stát v blízkosti Badwiese, kde pravděpodobně minimálně 2 domy stojí a kde najdeme i Gossweilera s Adlerem. V obrázkové příloze máme mezi Schwarzenberskými obrázky pár nezařazených objektů, takže je třeba tu oblast pořádně projít.

12. Großmannova vila, Krummer Weg 2, 1906

Pastor Walther Großmann zanesený v adresáři Schwarzenbergu z roku 1911Karlsbaderstraße 118 ((?Erdgeschoß)). V roce 2020 měl být dům k prodeji.

13. Bahrova vila, zubní lékař, Raschau Schulstraße 87, 1906-8

Dr. med Richard Bahr se narodil roku 1867 v Neugersdorfu, městem na hranicích s českým Rumburkem. Rodiče zde měli hostinec „U Růže“ „Gasthaus zur Rose“. Richard Bahr zemřel v roce 1925 v Neugersdorfu a je zde i pochován. V adresáři z roku 1925 v domě najdeme jiného Dr. med. Hermanna Bahra.  Z někdejšího hostince na Albertstraße 28 je dnes obytný dům. Také název ulice se změnil a dnes je třeba hledat August-Bebel-Straße 28.

Roku 1893 jel do Raschau pouze na záskok za nemocného kolegu, Dr. Eduarda Lorrmanna v Annaberger Straße 85. Ten však zemřel a Bahr zde zůstal. Syn Walter Bahr pak za války pracoval také jako lékař v jeho rodném kraji –  Seifhennersdorfu. Neugersdorfský adresář z roku 1925 v Albertstraße 28 uvádí ještě jiného Dr. med. – Dr. Hermanna Bahra. 

V pramenech se neshoduje se letopočet. Zatímco na fotce v od Armia Adlera je uveden letopočet 1906, v kronice Raschau se dočteme, že teprve na konci roku 1907 kopil od Bernharda Hänela pozemek a vila stála o rok později. Zde měl nejen bydlel, ale i pracoval.

14. Továrna na výrobu hliníkového nádobí Weissbach a Stiehler, Raschau Straße des Friedens 4, mezi lety 1910-1913, v roce 1914 přístavba.

Z kroniky Raschau se dovídáme, že továrna na výrobu hliníkového nádobí Aluminumfabrik Saxonia Weißbach & Stiehler vznikla na místě někdejší cihelny (zbořena 1909) a ve znaku měla zvonek s pérem. Majiteli byli Walter Weißbach z dnešní Straße des Friedens 7 a  Paul Stiehler z dnešní Straße des Friedens 8.

Nová továrna,  později nazývaná „Stiehlerfabrik“, se skládala z obytné budovy o velikosti 140 metrů čtverečních, zámečnické dílny o velikosti 322,6 metrů čtverečních, kovárny a truhlářství o velikosti 21 metrů čtverečních. V roce 1914 byla továrna přístavbou rozšířena o 375m2.

Příbuznost s obchodníkem Carlem Stiehlerem, který měl zakázku v Plavně, nezjišťována.

15. Domy pro strojírenské závody Nestler+Breitenenfeld, Erla ( dnes místní část Schwarzenbergu), 1908 NEBO okolo roku 1913?

(Arbeiterwohnhaus Nestler+Breitfeld, Maschienenfabrik)

Železárny v Erle mají tradici více než 600let. V začátcích byli údajně vlastníky i Berkové z Dubé, kteří panovali i v našem Rumburku. Nestler a Breitfeld získali hamr v roce 1836. Přes různé peripetie fungují dodnes, a jsou tak nejstarší firmou Saska. Kde domy stály?

V roce 1911 má Erla 350 obyvatel v 68 domácnostech, samý slévač. Seznam bohužel neuvádí domy, ale neměl by být problém je dohledat. Z obou továrníků jsem v adresářích obce našel jen Breitfelda.

16. Domy pro pracující (Arbeiterwohnhäuser) Anthonsthal /Erzgebirge, dnes Breitenbrunn (míst. část Antonsthal), Gartenweg 2-5, 1909

Mohlo by se jednat o domy ze seznamu památek, které  nechal postavit majitel papíren Viktor Weidenmüller pro úředníky i pracující mezi lety 1900 – 1915 v místě Gartenweg a Mittelstraße.  Podobné domy jsou i v sousední Talstraße a připomínají mi i Adlerovy domy v Sechsenfeldu, viz výše.

Gartenweg 2; 3; 4a; 4b; 4c; 5 zwischen 1900 und 1915

Mehrfamilienhaus (siehe Sachgesamtheitsliste ID 09305255) Mittelstraße 10a; 10b um 1930