Kraslice – Klingenthal

Z Kraslic do Klingenthalu  20 km

Počátky Kraslic sahají do 13. století a jsou spojeny s pány z Plavna. I zdejší obyvatelstvo bylo až do konce druhé světové války téměř výlučně německé a místní zástavba volně přecházela do Klingenthalu. Při jízdě na kole je třeba si pevně držet řídítka… Kraslice jsou místem četných zemětřesení, ale až zas tak bát se nemusíme, ta zde probíhají už po staletí.

Oběma stranám hranice je společná s horami spojená těžba drahých kovů a zimní sporty, dále pak textilní a krajkářský průmysl, a co  mě nejvíce překvapilo, ta ohromná tradice ve výrobě hudebních nástrojů. Ta by vydala na další knihu, snad jen zmíním, že v Kraslicích se údajně poprvé na světě začaly sériově vyrábět foukací harmoniky (1829) a pro výrobce hudebních nástrojů zde až donedávna sídlila jedinečná škola. 

Klingenthal má symbol hudby – lyru dokonce ve znaku. Také zde má výroba hudebních nástrojů bohatou tradici. Město dodnes bývá dějištěm Mezinárodní soutěže ve hře na tahací harmoniku a místní muzeum hudby by bylo žádoucí navštívit, protože v seznamu Röslerových staveb najdeme 3 továrny na harmoniky a samozřejmě i nějakou tu továrníkovu vilu.

1. Fotoateliér Richarda Fischera, ??Sadová 697/14 nebo Zelená Hora 670, rok??

Chtělo by to adresáře …☹. Dodnes se můžeme setkat na internetu s prodejem starých fotografií zhotovených fotografem Richardem Fischerem. Rösler pro něho navrhl ateliér, zatím ale nevíme, kde stál ☹. Mohla by to být třeba někdejší Flachsleitgasse … Je to výzva hlavně pro místní!

2. Spořitelní a záložní spolek v Kraslicích, nám. T. G. Masaryka 76, 1930

Někdejší spořitelna a dnešní budova Policie ČR sousedí s kraslickým infocentrem. V památkovém katalogu nalezneme i zmínku o kubistických prvcích!

3. C. a k. ?úřední budova (Amtsgebäude) v Krasilcích, nám. 28. října 1438/6, návrh 1914

V (P3) a pouze zde jsme upozorněni na návrh úřadu v Krasilcích. Protože se nikde jeho realizace nepotvrzuje, domnívám se, že zůstalo jen u návrhu. Předpokládám, že místo realizace bude stát v podobě nynější radnice (někdejšího okresní hejtmanství) na nám. 28. října 1438/6.

Děkuji paní PhDr. Věře Vostřelové, Ph.D. z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze za doplnění architektů vítězného návrhu. Byli jimi Adolf Schwarzer a Otto Reinhardt. Internetové stránky Architektura českých Němců uvádí rok realizace 1926. Autorka stránek, jimiž je shodou okolností také paní doktorka Vostřelová, však dnes (kdy stránky nejdou aktualizovat) sama předpokládá, že k realizaci mohlo dojít dříve. Co je pro nás ale směrodatné: víme, že se jednalo pouze o návrh a známe místo, kde by byl realizován.

4. Zdravotní pojišťovna, Kraslice – Havlíčkova 1431, 1926

??Proč chybí oproti návrhu půlka budovy??

5. neznámý projekt v Kraslicích dořešit!!!

Naproti zdravotní pojišťovně?

6. Strážní věž na Aschbergu, 1917

?Stavbě zabránila 1.světová válka. Dnes tu stojí novodobá rozhledna.

7. Ing. Knoll – Dřevěná chata na Aschbergu (Klingenthal), 1935

(Wochenendholzhaus Ingenieur Knoll)

Aschberg je kopec v Georgenthalu, dnes místní část Sachsenberg-Georgenthalu v Klingenthalu. I když (P1) udává jako místo Aschberg Plavno, v okolí Plavna jsem žádný Aschberg nenašel.  (P4c) již uvádí pouze Aschberg. Oba prameny shodně datují rokem 1935.

Už v roce 1905 uvádí adresář v Klingenthalu Ernsta Ottu Knolla, stavebního mistra z Auerbacherstraße 112, vzdálené jen 4km od Aschbergu. Zde pak v roce 1925 sídlí firma  Knoll & Schmidt Nachf. (vlastník Max Herm. Wolf) zabývající se právě stavbami a obchodem se dřevem. Bau- und Holzgeschäft.  

V sousedním domě na Auerbacherstraße 110 najdeme starožitníka Knolla, který se v následujícím adresáři z roku 1939 objevuje v Auerbacherstraße 87. Další Knollovy najdeme v Markneukirchnerstraße 150 a 161. Firma Knoll & Schmidt se v roce 1906 podílela i na přístavbě budovy dnešního Muzea a infocentra v nám dobře známé Schloßstraße 3A.

Budovu jsem nenašel. V místě rozhledna

A co to dřevěné Jugedherberge?!

8. Fojtská úvěrová banka, ?Klingenthal-Georgenthal

Z několika Georgenthalů se jeví tento jako nejpravděpodobnější. Název peněžního ústavu odkazuje na Fojtsko. Dnes je Georgenthal součástí Klingenthalu, který je v seznamu staveb (P1) o řádek výš.

Georgenthal lze najít ještě v Krušných horách i v Durynsku. Nikde nenašel ☹

9. F.A.Böhm,  továrna na hudební nástroje, Untersachsenberg ??Auerbacherstraße 43, 1925-1939

Manufakturu na foukací harmoniky založil v roce 1850  v Untersachsenbergu (dnes místní část Klingenthalu) Friedrich August Böhm. Největší slávu firma zažila kolem roku 1900, kdy vyvážela své výrobky do pěti kontinentů. Dle Wikipedie měly vzniknout nové tovární budovy v roce 1887 a 1900. Adresář z roku 1905 uvádí majitele Emila Böhma sen. v továrně akordeonů na Auerbacherstraße 114. V sousedním domě na Auerbacherstraße112 bydlí tou dobou truhlář Anton Böhm. Shoduje-li se číslování, stojí všechny zmíněné domy u někdejší jediné elektrické úzkokolejky v Sasku, která v letech 1916-1964 spojovala  Klingenthal se Sachsenberg-Georgenthalem. Dnes tuto trať nahradil chodník. Domy ale jako továrna nevypadají…snad někde v okolí ☹ ?Ulice má četné zástupce v seznamu památek, dům s č. 43 je pravděpodobně částečně zachycen u domu s č. 45.

Na obrázku z uvedeného odkazu by dům č. 43 měl stát vlevo:

 Adresář z roku 1925 uvádí na téže adrese Emila Böhma jako spolumajitele továrny. Změna nastává až v adresáři z roku 1939, kdy továrník Emil Böhm je uváděn na Auerbacherstraße 43, přičemž předchozí adresy na Auerbacherstraße 112 a 114 nejsou na Böhmovy zapsány.

10. Obchod Emil Meinel, Klingenthal, ?Schloßstraße 5, 1925-1933

Zastávka sousedící s muzeem a informačním centra! V roce 1925 měl nějaký Emil Meinel koloniál v Schloßstraße 12. Další adresář (z roku 1939) hlásí obchodní dům Emila Meinela (Kaufhaus) v Schloßstraße 5.  (P1) zařazuje stavbu do období 1908-1933. V (P4b) zřejmě označován jako „obchodní dům pro Klingenthal“ (Geschäftshaus für Klingenthal).

V Klingenthalu je příjmení Meinel ve srovnání s jinými městy velmi časté. Původem pravděpodobně stejné příjmení s chybějícím „e“, známé díky slavnému obchodníkovi Juliu Meinlovi, rodákovi ze sousedních Kraslic!, se v adresáři vyskytuje jen jednou. Hojný výskyt tohoto příjmení pak zřejmě vyvolal potřebu upřesnění, takže se setkáváme s názvy meinelovských firem „Huthmeinel“, „Bergmeinel“, „Schloßmeinel“. Podobně je tomu u Meiselů.

11. Schlossmeinel,  továrna na foukací harmoniky, Klingenthal, ?Schloßstraße 9, ?1925-1939

Firma „C.H.Meinel-Schloßmeinel“ se specializovala na foukací harmoniky. Svůj přídomek získala zřejmě od ulice nebo místa. V roce 1925 je u firmy uvedena adresa s číslem 11, v následujících adresářích z roku 1939 s číslem 9. Zachycuje ona změna Röslerovu stavbu? V roce 2010 byly strženy budovy někdejší továrny Schloßmeinel na adrese Schloßstraße 19 a Bahnhofstraße 12. Místo Röslerovy stavby bude nutné ještě zjistit.               

12. Tittmannova vila, přestavba, Klingenthal, Schloßstraße 10

Z několika málo Tittmanových je v adresáři nejnápadnější Paul Gust.Tittamann, který spolu s Kurtem Meiselem! vlastnil obchod s oděvy „L.Tittmann“ ve Schloßstraße 14 a později Schloßstraße 1.

V domě s obchodem bydlí v roce 1925 i Kurt Meisel. Paul Tittmann, jehož spojitost potvrzuje shodné telefonní číslo, je uváděn ve Schloßstraße 10. Předpokládám, že hledaná vila by mohla stát na této adrese.

Nad nápadným promixováným výskytem Meinelů a Meiselů jsem se zamýšlel u přestavby vily Schwarzmeiselů v ?!Lindenstraße 8, 1905-1939.

13. Fojtská úvěrová banka (Vogtländische Credit-Anstalt) ?? do r. 1922

Nenalezeno ☹. Předpokládám, že to bude někde na náměstí, kde nám může pomoci i místní muzeum 😊. Pobočka VCA se nacházela i v Georgenthalu, dnes místní části Klingenthalu. Rösler se podílel na obou, viz níže.

((V Plavně od roku 1922 Kommerzbank))

((Pozor na možnou záměnu s Allgemeine Credit-Anstalt, jejíž pobočka se jmenovala Vogtländische bank))

14. Schwarzmeisel, přestavba vily ?!Lindenstraße 8, 1905-1939

Začátky klingenthalské firmy C.W. Meisela zvané Schwarzmeisel, spojené s výrobou foukacích harmonik a kraslickým Johannem Langhammerem, datujeme do první poloviny 19. století. Adresář z roku 1925 prozrazuje jako vlastníka firmy „C.W.Meisel senior“  Rob.Waltera Meisela a Fritze Meisela. Firma tou dobou vyrábí akoredony, koncertina (Konzertina) a foukací harmoniky v Lindenstraße 178. Vedele firmy „C.W.Meisel senior“ v té době  existuje v Klingenthalu i továrna na výrobu strun „C.W.Meisel junior“ Karla a Oskara Meisela. V adresáři z roku 1939 se nově objevuje adresa firmy v Lindenstraße 8, dům s č. 178 ale někam zmizel a dnes takto vysoká čísla v ulici nenajdeme. Přečíslování?

((*Pozn.: V roce 1925 Dům v Gartenstraße 178 patřil obchodníkovi Otto Meinelovi!))

Úspěch slavíme v seznamu památek, kde vilu v Lindenstraße 8 potvrzují jako továrníkovu vilu s datací, která nám s adresáři příliš neladí, okolo roku 1905 (zdůvodnit by mohlo opět přečíslování) a doplňují o informaci přistavěné továrny, stržené v roce 2000.

Vztah mezi Meiselem a Meinelem?

Továrník Fritz Meisel (podle telefonu spoluvlastník „C.W. Meisel senior“ ) bydlí ve Zwotaerstraße 182, tedy v místech továrny a vily Otty Meinela a celé řady dalších Meienlů. Dnes ale tato vysoká čísla v ulici nenajdeme. Nějaký mistr strunařský Gg.Meisel bydlí pak překvapivě „ve čtvrti Meinelů“ na adrese Schloßstraße 11. S Meislovými jsou spojeny i sousední domy ve Schloßstraße  10 a 14, viz zde Tittamnnova vila. Příčina seskupení  Meiselů a Meinelů v této čtvrti může mít ale i jinou příčinu než příbuznost, a to  vhodnou polohu pro podnikání:  v centru obce a v blízkosti nádraží.

Nezařazený obrázek vil s označením M.S., ?možná Meisel senior, ale zde se mělo jednat o přestavbu.

15. Otto Meinel – Huthmeinel, továrna na hudební nástroje, An der Huth 3, do r.1939

Otto Meinel založil svou firmu „Hutmeinel“ v roce 1884. Firma je v prvních dvou adresářích z roku 1905 a 1925 vedena na adrese Zwotaerstraße 169. Zde je veden i továrník Otto Meienl, továrník Richard Meinel je veden v sousedním domě na  Zwotaerstraße 170.

Následující adresář z roku 1939 pak uvádí adresu An der Huth 3. Obě ulice na sebe navazují a chybějící vyšší čísla u Zwotaerstraße nevylučují shodu místa. Co se týče budovy, máme ji naštěstí nakreslenou.

Okolo továrny An der Huth 3 bydlí mnoho Meinelů, navíc často spjatých s výrobou hudebních nástrojů. Jen pár metrů od továrny:  na  Zwotaerstraße 31 najdeme i vilu Richarda Meinela, pravděpodobně potomka zakladatele, viz níže.

16. Otto Meinel – administrativní budova (Wirtschaftsgebäude v P3 místo Wirtschaftsgebäude uvedeno Verwaltungsgebäude)

Pouze předpokládám někde v okolí továrny s adresou An der Huth 3 nebo nějaké náměstíčko s kopcem za zády..? 

 17. Otto Meinel – čajovna 

V ulici Zwotaerstraße byldlí více Meinlů nejvíce zaujal hostinský Otto Meinel ze Zwotaerstraße 19). Byl zde snad onen čajový pavilon??? Proč by ale hostinský čepoval čaj. Předpokládám okolí továrny An der Huth 3.

Budova nenalezena ☹

18. Otto Meinel – vila, ?Zwotaer Straße 31, 1925-1939

Stejně jako na návrzích se objevují i v adresáři jména Otty i Richarda Meinlových. Možná ale také byl Richard druhým jménem Otto a návrhy ukazují pouze jednu vilu…

V adresářích se objevují továrníci Richard a Otto Meinlovi na téměř sousedních adresách v místě továrny na An der Huth 3 a na  Zwotaer Straße 31, na níž stojící dům na vilu nevypadá. 

*Pozn. Ve hře je ještě nezařazený obrázek s označením M.S, viz výše. Ten sem zatím přiřadil k Meiselovi seniorovi.  Mohla by to ale být i vila Meienla…