Styl art deco

Styl art deco

Název nese podle jména mezinárodní výstavy Exposition Internationale des Arts Decoratifs Industriels et Modernes z roku 1925 konané v Paříži, propagující nový životní styl začínajícího 20. století. Název se ale začal používat až v 60. letech 20. století, do té doby se obvykle Art Deco nazývalo modernismem.

Art Deco jako styl najdeme nejen v architektuře, ale i v módě, interiérech, v reklamní grafice, šperkařství, a částečně i ve výtvarném umění a literatuře ( jako projev art deca je uváděn symbolismus). Stejně jako předešlá secese (=odklon) se odklání od historismu a tradice, byť je často inspirováno cizími motivy (Orient, Řecko, Řím, Egypt, mayské umění, …), které přetavuje v moderní zpracování. Styl Art deco byl velmi oblíben a rozšířen a je spojen s obdobím rostoucí životní úrovně. Vnitřně lze styl dělit podle užívaných materiálů na léta 20. a léta 30. (1929 – začátek světové hospodářské krize). Levnější materiály znamenaly větší rozšíření, plastové předměty art deca jsou v domácnostech dodnes. Po válce vznikaly již nové směry, pročež je styl art deco označován za meziválečný.

Silná česká koruna prvorepublikového Československa, silná také díky průmyslovému severu, převážně osídlenému německým obyvatelstvem, dává možnost zvýšeného cestování, tím je ovlivněn i specificky český literární směr, poetismus, vnášející do literatury motivy dálek, které jsou společné také stavbám art deca. Celosvětový styl art deco má národní specifika, přičemž české art deco je ovlivněno mj. kubismem, který se v oblasti architektury rozvinul pouze u nás. Pro české art deco se někde razí rozporuplný termín rondokubismus. Jako kompromis zastánců i odpůrců uvádím pouze, že české art deco má kubizující charakter a je třeba ho vidět i ve světovém kontextu.

 

Od přelomu století vznikají v Evropě první obchodní domy, při jejich stavbách je využívána železobetonová konstrukce, domy mají bohatě zdobené fasády, impozantní světlíky a celkově, včetně interieru, působí vysoce uměleckým dojmem. V této souvislosti je zajímavé porovnat Röslerovu stavbu obchodního domu v Plauen s ostatními obchodními domy, např. Röslerův OD v Plauen s OD jiného architekta v Chmnitz, více o Tiezových obchodních domech naleznete zde.

 

Dále bych rád v tomto bloku připomenul rozdílné postavení tehdejších kaváren a vináren na podílu společenského života oproti dnešnímu stavu, kdy těžiště zábavy i poučení se přeneslo na televizi.