Rumburk a okolí

Rösler byl s naším krajem silně spjat. Sám pocházel z Vlčí Hory a také jeho předci žili v tomto kraji po staletí.  V Rumburku pracoval u Aloise Korbera, z Rumburku pocházela i jeho manželka a narodilo se mu zde i poslední dítě, budoucí architekt Siegfried Rösler.

U Aloise Korbera

Aby mohl být nablízku svým rodičům – připomínám, že jeho tatínek byl těžce nemocný –   pracuje Emil Rösler od 10.ledna 1894 do 3.8.1895  v Rumburku jako kreslič (Bauzeichner) u stavebního mistra  a architekta Korbera. Kde??, Korberova vila v Sukově ulici 4 byla navržena a postavena až v roce 1898?? ((kvůli gymnáziu?)).

Alois Korber, u kterého získával své první zkušenosti i Hans Richter, byl sám žákem Theophila von Hansena, autora vídeňského parlamentu a tamní Ringstraße. Rösler coby jeho kreslič mohl do některých návrhů vnést i své nápady, takže se podíváme i na stavby Aloise Korbera.

((Ovlivnil Richter Korberovu funkcionalistickou vilu v parku, návrh Röslerova krematoria v Aši?? Znali se?)). Nutné seznámit se se stavbami Aloise Korbera!!

V době, kdy Rösler pracuje u Aloise Korbera, se seznamuje i se svou budoucí ženou, Rumburačkou Rosou Gutheimovou. Rodinné a přátelské vazby tak mohou být dalším vodítkem pro odhalování byť jen röslerovských prvků, avšak  možná i dalších staveb. Jelikož stávající seznamy nezahrnují stavby z drážďanského období,  lze předpokládat, že na sever Čech nejezdil jen za příbuznými…

Co třeba přestavba domu Gutheimových v Bezručově ulici nebo podobný typ oken v ulici Na Výsluní od zatím neznámého architekta či lze hledat stopu v röoslerovských motivech v budově naproti Café Henke… HLEDEJTE! 

A teď už v zájmu našich výletů opusťme drážďanské období, ať zůstaneme v regionu.

1. Café Henke, třída 9. května 3/20, Rumburk,  1925

Jedinou stavbou pro Rumburk je tak ze stávajícího seznamu Café Henke z roku 1925. Ta se však příznačně nachází právě v místech, kde pravděpodobně stával rodný dům Röslerovy manželky.

2. Brettschneiderova vila, Elišky Krásnohorské 34, Děčín, 1925

3. Technický vzdělávací ústav a obchodní škola Děčín – Podmokly, Slovanská 1000/55, 1924-1926

Do dnešních dnů se nepodařilo zjistit jejího architekta. Soutěže se tehdy zúčastnila řada známých architektů a mezi nimi i náš Emil Rösler. V seznamu staveb se však tato objevuje jen mezi návrhy. Bohužel bez vyobrazení. Pod školou najdeme dle mého laického názoru vily s podobnými prvky. To je však jen spekulace, na které je nutné ještě zapracovat.

4. Výstavní dům pro kulturu a hospodářství, Ústí nad Labem, 1924

V Ústí nad Labem vznikl z podnětu tamní výstavy v roce 1924 Výstavní dům pro kulturu a hospodářství (Geschäftshaus mit Ausstellung für Kultur und Wirtschaft, Aussig 1924) oceněný tehdy stříbrnou medailí. Zatím pouze z doslechu víme, že výstavní domy měly stát u dnešního stadionu a že po výstavě údajně měly být zbourány. Díky ocenění zřejmě bude snazší najít podrobnosti. Ústecká výstava není jediná, kde Rösler  prezentoval svou práci.

Výstavy tehdy byly mocným prostředkem pro prezentaci a získávání nových zakázek. Už v roce 1900, kdy se konala pařížská světová výstava s rekordní, 50milionovou účastí, získali plavevenští krajkářští továrníci velkou cenu, tzv. „Grand prix“, což mělo význam nejen na růst tohoto odvětví, ale i celého Plavna.  Emil Rösler později navrhl pro plavenský krajkařský průmysl továrny prezentující se na výstavách v italském Turíně a německém Kolíně nad Rýnem. V severních Čechách byl vedle stříbrné medaile v Ústí nad Labem oceněn i za své malé domky na výstavě v Liberci, viz níže.

5. Krebsův palác na Mariánské skále v Ústí nad Labem, zájem o stavbu 1931, nerealizováno

Palác pro předsedu Německé národně socialistické dělnické strany (DNSAP) v Čechách a pozdějšího prezidenta sudetské župy Hanse Krebse.

Zájem o tuto stavbu náš architekt projevil dne 18.12.1931 dopisem, který našli tvůrci internetových stránek Ústí – Aussig.net v litoměřickém Státním oblastním archivu. V hlavičce dopisu se nově dovíme, že Röslerova kancelář se zabývala i interiéry a zahradní architekturou. I když je seznam téměř identický s (P1),  drobné odchylky mohou hodně napovědět. Třeba chybějící škola v Děčíně (postavená 1925) dává tušit, že jejím autorem Rösler nebude. Také datace rokem 1931 zužuje období vzniku uvedených staveb.

Dopis Hansi Krebsovi

Zamýšlená megastavba na Mariánské skále nakonec zůstala jen ve stádiu návrhu, a to od slavného architekta Paula Bonatze:

6. Malé domky, liberecké výstaviště, kde získaly 3×2. místo a 1×3. místo, Liberec 1920-1931

Malé domky uvedené na Libereckých výstavních trzích, kde získaly 3×2. místo a 1×3. místo. Pokud se nejedná o Výstavu českých Němců v roce 1906, pak široké rozpětí období 1908-1933 uvedené v (P1) je zúženo na jedné straně vznikem LVT v roce 1920 a na druhé straně Krebsovým dopisem z roku 1931. Kde domky stály a zda ještě stojí, musíme zjistit.

7. Kredit-Anstalt der Deutschen, Jablonec, Podhorská 469/2, 5. místo v soutěži, budova dostavěna 1932

Soutěž z roku 1930 o bankovní dům Kreditanstalt der Deutschen  vyhrál projekt Adolfa Foehra, realizovaný architektem  Corazzou. Rösler se mezi 75 účastníky umístil pátý. Budova dodnes stojí.