Města mimo česko-německé pohraničí (prstem po mapě)

Stávající seznamy Röslerových staveb (P1-P6) obsahují až stavby z plavenského období datované od vzniku jeho vlastní kanceláře v roce 1904. My ale víme, že už před rokem 1900 pracoval v Drážďanech jako architekt a že tou dobou v Drážďanech panovala ve stavebnictví krize. Lze očekávat, že předplavenské období může proto přinést řadu neznámých staveb právě mimo náš region českoněmeckého pohraničí.

Berlín

Údaje z internetu odkazují na 3 berlínské stavby Emila Röslera. Röslerova rodina žijící v Berlíně od samého začátku tvrdila, že se jedná o jiného Emila Röslera. První budova na rohu Hähnelstraße 1 a Lauterstraße 37 má být z let 1891-2. I když tudy o několik let později – vraceje se z Budapešti-  náš architekt projížděl, koncem roku 1891 dovršil teprve 17 let a neměl složené ani tovaryšské zkoušky. Časový údaj však nemusel být správný. V sousedství nalezneme i další dvě připisované budovy. Jedná se o domy v řadové zástavbě na Rheinstraße 10 a 11, jejichž vznik je datován na rok 1896. To bylo období, kdy se vrátil z Rumburku do Drážďan a s prací architekta se začal seznamovat. Jako indicie ve prospěch našeho architekta pak mluvila výzdoba interiéru zednářskými motivy, shodně s jednou jeho vizitkou, i jiné röslerovské motivy. U domu na Rheinstraße 11 je navíc jako autor uváděn nikoli architekt, ale zednický mistr (Maurermeister) Emil Rösler. Abychom nabyli jistoty, bylo nutné oba Röslery od sebe oddělit.

Oslovil jsem paní Juliane Stamm, která má seznam památek v Berlíně na starosti. K mému překvapení pochází z našeho kraje, konkrétně ze Žitavy, což zmínila hned v česky napsaném úvodu. Milé😊. Mimo jiné jsem se od ní dozvěděl, že Röslerem navržený dům na rohu Hähnelstraße 1/ Lauterstraße 37 je i domem, kde bydlel. Dalším prostudováním adresářů jsem zjistil, že tenkrát žilo v Berlíně hodně Röslerů a hodně jich také pracovalo ve stavebnictví. Našel jsem mezi nimi i architekty, např. Hermanna Röslera nebo Johanna Röslera. V roce 1881 žil nějaký technik (o rok později uváděn zednický mistr) na Andreastraße 47. Mezi lety 1883-1886 bydlel pak stavební technik E.Rösler v  Langestraße 107. Adresáře let 1888-1892 uvádějí architekta a zednického mistra E.Röslera v Höchstestraße 33. V adresářích let 1893-1896 jsem nic nenašel. Lze ale předpokládat, že ale tou dobou mohl už žít v jím navrženém domě z roku 1891/2 na rohu Hähnelstraße 1/ Lauterstraße 37, kde je veden od roku 1897 do roku 1906. Můžeme ještě oslovit stavební úřad, najít a porovnat s našimi dokumenty té doby jeho podpisy na výkresech. Odhalit pomocí matrik nebo jakýchsi sčítacích operátů další osazenstvo bytu. Je ale málo pravděpodobné, aby náš Emil Rösler žil v Drážďanech, odkud se v letech 1902-1904 stěhuje do Plavna, kde založil prosperující kancelář, a současně měl byt do roku 1906 v Berlíně. Prozatím považujme architekta staveb za jmenovce, k tématu se však ještě příležitostně vrátím.

4. Komerčněbytový dům ve Freiburgu,  1902, kde?

Po roce 1900 je v Drážďanech nedostatek stavebních příležitostí, a tak Rösler cestuje daleko za prací. V zanechaných posudcích ani v pracovní knížce nenajdeme k roku 1901 žádný záznam. V roce 1902 pracuje u dodnes známých architektů Rudolfa Schmida ve Freiburku a následně Oscara Kesslera v Plavně. Než se natrvalo přestěhoval do Plavna, musel ve Freiburku dokončit samostatný stavební projekt bytového a obchodního domu.

Tak jako ostatní stavby vzniklé před rokem 1904 není ani tato v seznamech (P1-P6), ale dle životopisu Emila Röslera víme, že tento samostatný projekt byl dokončen v roce 1902, kdy pracoval pro architekta Rudolfa Schmida. Obchodní dům s byty připisovaný Rudolfu Schmidovi z roku 1907 na Kaiser-Joseph-Straße 194 svými pilastry a iónskými hlavicemi Röslera připomíná. Předmětnou budovu z roku 1902 bude nutné ještě najít.  

Po ukončení projektu nastoupil 1. srpna 1902 jako architekt k známému architektovi a staviteli Oscaru Keßlerovi do Plavna. Předpokládám, že také pro něho vznikly nějaké stavby, které stávající seznamy nezahrnují. Z Röslerova životopisu víme, že tou dobou už zveřejňoval návrhy pod svým jménem, přičemž jako příklad je uvedena stavba dvojvily pro Janssena a Teloraca. Ta je v obrazové příloze (P?,) označená za začátek jeho plavenské činnosti. I když se domnívám, že začátky byly pravděpodobně dříve, tvoří tato stavba předěl před založením vlastní kanceláře. Podrobněji viz v oddíle Plavno.

5. Slovanský dům (Deutsches Kasino), Praha, Na příkopě 859/22 návrh přestavby, 1913

Tak s těmi exponovanými místy to fakt Rösler přeháněl…😊 Ano, skutečně se jedná o návrh přestavby dnešního Slovanského domu v pražské ulici Na Příkopě, dle wikipedie nejdražší ulici Visegrádské čtyřky. Do roku 1945 byl objekt znám jako Německé kasino a byl sídlem spolku německých spisovatelů a umělců v Čechách.

V soutěži konané v roce 1913 se mezi 72 návrhy ten jeho umístil hned na druhém místě. Vyhrál Artur Payer, tehdy ještě z Innsbrucku.* I tak to byl obrovský úspěch honorovaný ohromnou částkou 4500,-  rakouských korun.

To, že se dokázal prosadit navzdory osudu a chybějícím školám, obzvláště potěšilo jeho maminku. V Rodinné historii najdeme kapitolu věnovanou stému výročí jejímu narození a tento úspěch je zde zmíněn.

Snad by se dalo zjistit, zda a do jaké míry by se byly bývaly uplatnily některé prvky Röslerova návrhu. Realizován však nakonec nebyl ani Payerův návrh. Vše přerušila první světová válka.  Ohromná rekonstrukce proběhla na přelomu tisíciletí a vyžádala si investici více než miliardu korun.

————————————————————————————-

* Rakouský architekt profesor Arthur Payer je svým dílem hodně spjat se severními Čechami. Od roku 1917 působil na Německém vysokém učení technickém v Praze a mezi jeho žáky patřil i šluknovský rodák Fritz Lehmann, který pak v letech 1933–1934 provedl na Německém kasinu řadu stavebních úprav.

6. Vila Mathilde hraběnky Lamezan-Salins, České Budějovice, Presslova 2, 1940

Tuto vilu jsme našli na internetovém odkazu projektu Slavných vil. Stávající seznamy ji nezahrnují. Rösler je zde uveden jako spoluautor a vila měla vzniknout za války, v roce 1940. Shodu s naším architektem a jeho podíl bude nutno ještě potvrdit nebo vyvrátit.

7. Spořitelna Moravské Budějovice náměstí Míru č.p. 2, návrh 1924/5, dostavěno 1927

Mezi soutěžními návrhy dosáhl uznání i návrh spořitelny pro Moravské Budějovice. Rösler nevyhrál. Zda se údaj v seznamu Röslerových návrhů „Sparkasse Budweis, Mähren“ shoduje s dnešní budovou na náměstí Míru 2 navrženou Vlastislavem Hofmanem a dostavěnou v roce 1927 bude nutné si ještě ověřit.

„Budova vystavěná v letech 1925 – 1927 podle projektu architekta Vlastislava Hofmana je krásnou ukázkou českého kubismu.“

8. Výstavní budovy na výrobu krajek, Kolín n. Rýnem, kdy a kde

(Spitzenindustrie Plauen, Ausstellungsbauten),     Köln/R., P1, P6. kdy kde                      

9. Výstavní budovy na výrobu krajek, Turín, Itálie, kdy a kde

(Spitzenindustrie Plauen, Ausstellungsbauten),     Turín (Itálie), P1, P6. kdy kde                       

10. Obytná čtvrť úřednických domů    Banja Luka (Bosna) 1926

V životopise Dědeček architekt je zmínka o bosenské zakázce v Banja Luka. Mělo se jednat o úřednické domy. Patrně to bude souviset s rozvojem města po rozpadu Rakouska-Uherska, kdy se Banja Luka  stává okresním městem. Musíme najít.

11. Volksbank A.G.Schässburg (Rumunsko), roh ulic 1. Decembrie 1918 a  Octavian Goga,  Kdy? 1918-1931

Mezinárodní soutěž k návrhům na budovu banky s byty na rohu někdejší Baiergasse a Mühlgasse vypsala Volksbanka v Segešváru (německy Schäßburg). Zatím se ukazuje, že by se mohlo jednat o místo na rohu dnešních ulic 1. Decembrie 1918 a Octavian Goga. Ta budova tu ovšem nestojí. Budeme pátrat po fotce banky.

Zájem projevilo 244 architektů z následujích zemí:  Rumbunsko: 41, Německo: 159, Sárské teritorium: 1,Rakousko: 21,Švýcarsko: 6,Československo 6, Maďarsko 1, Itálie 1,Lucembursko 1,Španělsko 1,Estonsko: 1,Polsko 2,Palestina 2,Turecko 1. Přišlo 122 návrhů,  převážně z Německa, a z  nich bylo vybráno 5 návrhů. I-III. místo nebylo přiděleno a vítězná částka byla rozdělena na 3x30tisíc a 2×20 tisíc Lei.

Za Röslera se v Segešváru mluvilo německy. Němci zde žili po staletí a historické centrum si dodnes zachovalo charakter středověkého německého města, pro který bylo zapsáno mezi památky UNESCO! Další zajímavostí je i nedaleký rodný dům Vlada III. Tedy…DRÁKULY :-o.

Díky spolupráci s panem Józsefem Jobbem ze Segešváru máme místo, kde měl být návrh banky realizován. Jak pan Jobb upozorňuje, k realizaci zřejmě nedošlo. Ze srovnání Röslerova návrhu, dobových a současných fotek vyplynulo, že dům, na jehož místě měla stát banka, byl zbourán až v 80. letech!