Města mimo česko-německé pohraničí (prstem po mapě)

Stavby mimo českoněmecké pohraničí

Stavby mimo českoněmecké pomezí jsou v Röslerově tvorbě ojedinělé. Jako zednický tovaryš cestoval do Budapešti a následně do Berlína a Hamburku. I když už v roce 1900 vykonává v Drážďanech práci architekta, stávající seznamy zahrnují jen stavby z plavenského období.

Z předplavenského období máme tři nedořešená autorství staveb v Berlíně, další tři nepotvrzené stavby v Drážďanech a dosud nenalezený komerčněbytový dům ve Freiburgu.   Z období po založení své vlastní architektonické kanceláře v Plavně (1904) nalezneme v seznamech návrhy pro Prahu, Moravské Budějovice, italský Turín, bosenskou Banja Lucku a rumunský Segešvár. V tomto období měla vzniknout i vila v Českých Budějovicích, kterou stávající seznamy neuvádí.

I když znám pár bláznů, co by se mohli pokusit o cyklotrasu mimoregionálních staveb, pro velkou vzdálenost zde při stanovení pořadí zohledním také dobu vzniku:

Berlín 1-3

1. Komerčněbytový dům na Rheinstraße 10 v Berlíně, 1896

2. Komerčněbytový dům na Rheinstraße 11 v Berlíně, 1896

3. Nájemní dům na rohu Hähnelstraße 1 a Lauterstraße 37 v Berlíně, 1891

Údaje z internetu odkazují na 3 berlínské stavby. Autorství je spíše nepravděpodobné. Jednak ho popírá sama Röslerova rodina s tím, že se jedná o jiného Emila Röslera, jednak rohová stavba v Lauterstraße 37 je datována v roce 1891. I když tudy o několik let později – vraceje se z Budapešti-  náš architekt projížděl, koncem roku 1891 dovršil teprve 17 let a neměl složené ani tovaryšské zkoušky. Časový údaj však nemusí být správný a bylo by dobré vidět alespoň podpisy na projektech a dohledat jeho jmenovce. Podobně na tom jsou budovy v řadové zástavbě na Rheinstraße 10 a 11 z roku 1896. Jako indicie ve prospěch našeho architekta naopak mluví výzdoba interiéru zednářskými motivy, shodně s jednou jeho vizitkou. Budova č. 10 je včetně dlaždic a malby prostoupena röslerovskými motivy. U domu na Rheinstraße 11 pak seznam památek uvádí jako autora nikoli architekta, ale zednického mistra (Maurermeister) Emila Röslera.

4. Komerčněbytový dům ve Freiburgu,  1902, kde?

Po roce 1900 je v Drážďanech nedostatek stavebních příležitostí, a tak Rösler cestuje daleko za prací. V zanechaných posudcích ani v pracovní knížce nenajdeme k roku 1901 žádný záznam. V roce 1902 pracuje u dodnes známých architektů Rudolfa Schmida ve Freiburku a následně Oscara Kesslera v Plavně. Než se natrvalo přestěhoval do Plavna, musel ve Freiburku dokončit samostatný stavební projekt bytového a obchodního domu.

Tak jako ostatní stavby vzniklé před rokem 1904 není ani tato v seznamech (P1-P6), ale dle životopisu Emila Röslera víme, že tento samostatný projekt byl dokončen v roce 1902, kdy pracoval pro architekta Rudolfa Schmida. Obchodní dům s byty připisovaný Rudolfu Schmidovi z roku 1907 na Kaiser-Joseph-Straße 194 svými pilastry a iónskými hlavicemi Röslera připomíná. Předmětnou budovu z roku 1902 bude nutné ještě najít.  

Po ukončení projektu nastoupil 1. srpna 1902 jako architekt k známému architektovi a staviteli Oscaru Keßlerovi do Plavna. Předpokládám, že také pro něho vznikly nějaké stavby, které stávající seznamy nezahrnují. Z Röslerova životopisu víme, že tou dobou už zveřejňoval návrhy pod svým jménem, přičemž jako příklad je uvedena stavba dvojvily pro Janssena a Teloraca. Ta je v obrazové příloze (P?,) označená za začátek jeho plavenské činnosti. I když se domnívám, že začátky byly pravděpodobně dříve, tvoří tato stavba předěl před založením vlastní kanceláře. Podrobněji viz v oddíle Plavno.

5. Slovanský dům (Deutsches Kasino), Praha, Na příkopě 859/22 návrh přestavby, 1913

Tak s těmi exponovanými místy to fakt Rösler přeháněl…😊 Ano, skutečně se jedná o návrh přestavby dnešního Slovanského domu v pražské ulici Na Příkopě, dle wikipedie nejdražší ulici Visegrádské čtyřky. Do roku 1945 byl objekt znám jako Německé kasino a byl sídlem spolku německých spisovatelů a umělců v Čechách.

V soutěži konané v roce 1913 se mezi 72 návrhy ten jeho umístil hned na druhém místě. Vyhrál Artur Payer, tehdy ještě z Innsbrucku.* I tak to byl obrovský úspěch honorovaný ohromnou částkou 4500,-  rakouských korun.

To, že se dokázal prosadit navzdory osudu a chybějícím školám, obzvláště potěšilo jeho maminku. V Rodinné historii najdeme kapitolu věnovanou stému výročí jejímu narození a tento úspěch je zde zmíněn.

Snad by se dalo zjistit, zda a do jaké míry by se byly bývaly uplatnily některé prvky Röslerova návrhu. Realizován však nakonec nebyl ani Payerův návrh. Vše přerušila první světová válka.  Ohromná rekonstrukce proběhla na přelomu tisíciletí a vyžádala si investici více než miliardu korun.

————————————————————————————-

* Rakouský architekt profesor Arthur Payer je svým dílem hodně spjat se severními Čechami. Od roku 1917 působil na Německém vysokém učení technickém v Praze a mezi jeho žáky patřil i šluknovský rodák Fritz Lehmann, který pak v letech 1933–1934 provedl na Německém kasinu řadu stavebních úprav.

(P3)
(P7)

6. Vila Mathilde hraběnky Lamezan-Salins, České Budějovice, Presslova 2, 1940

Tuto vilu jsme našli na internetovém odkazu projektu Slavných vil. Stávající seznamy ji nezahrnují. Rösler je zde uveden jako spoluautor a vila měla vzniknout za války, v roce 1940. Shodu s naším architektem a jeho podíl bude nutno ještě potvrdit nebo vyvrátit.

7. Spořitelna Moravské Budějovice náměstí Míru č.p. 2, návrh 1924/5, dostavěno 1927

Mezi soutěžními návrhy dosáhl uznání i návrh spořitelny pro Moravské Budějovice. Rösler nevyhrál. Zda se údaj v seznamu Röslerových návrhů „Sparkasse Budweis, Mähren“ shoduje s dnešní budovou na náměstí Míru 2 navrženou Vlastislavem Hofmanem a dostavěnou v roce 1927 bude nutné si ještě ověřit.

„Budova vystavěná v letech 1925 – 1927 podle projektu architekta Vlastislava Hofmana je krásnou ukázkou českého kubismu.“

8. Výstavní budovy na výrobu krajek, Kolín n. Rýnem, kdy a kde

(Spitzenindustrie Plauen, Ausstellungsbauten),     Köln/R., P1, P6. kdy kde                      

9. Výstavní budovy na výrobu krajek, Turín, Itálie, kdy a kde

(Spitzenindustrie Plauen, Ausstellungsbauten),     Turín (Itálie), P1, P6. kdy kde                       

10. Obytná čtvrť úřednických domů    Banja Luka (Bosna) 1926

V životopise Dědeček architekt je zmínka o bosenské zakázce v Banja Luka. Mělo se jednat o úřednické domy. Patrně to bude souviset s rozvojem města po rozpadu Rakouska-Uherska, kdy se Banja Luka  stává okresním městem. Musíme najít.

11. Volksbank A.G.Schässburg (Rumunsko), roh ulic 1. Decembrie 1918 a  Octavian Goga,  Kdy? 1918-1931

Mezinárodní soutěž k návrhům na budovu banky s byty na rohu někdejší Baiergasse a Mühlgasse vypsala Volksbanka v Segešváru (německy Schäßburg). Zatím se ukazuje, že by se mohlo jednat o místo na rohu dnešních ulic 1. Decembrie 1918 a Octavian Goga. Ta budova tu ovšem nestojí. Budeme pátrat po fotce banky.

Zájem projevilo 244 architektů z následujích zemí:  Rumbunsko: 41, Německo: 159, Sárské teritorium: 1,Rakousko: 21,Švýcarsko: 6,Československo 6, Maďarsko 1, Itálie 1,Lucembursko 1,Španělsko 1,Estonsko: 1,Polsko 2,Palestina 2,Turecko 1. Přišlo 122 návrhů,  převážně z Německa, a z  nich bylo vybráno 5 návrhů. I-III. místo nebylo přiděleno a vítězná částka byla rozdělena na 3x30tisíc a 2×20 tisíc Lei.

Za Röslera se v Segešváru mluvilo německy. Němci zde žili po staletí a historické centrum si dodnes zachovalo charakter středověkého německého města, pro který bylo zapsáno mezi památky UNESCO! Další zajímavostí je i nedaleký rodný dům Vlada III. Tedy…DRÁKULY :-o.

Díky spolupráci s panem Józsefem Jobbem ze Segešváru máme místo, kde měl být návrh banky realizován. Jak pan Jobb upozorňuje, k realizaci zřejmě nedošlo. Ze srovnání Röslerova návrhu, dobových a současných fotek vyplynulo, že dům, na jehož místě měla stát banka, byl zbourán až v 80. letech!

(AA)
(AA)
(JJ)
AAxJJ

(AA)
(AA)
(AA)
(AA)
(AA)
(AA)