Drážďany

Úvodem

K prozkoumání jednotlivých staveb využijeme stávající seznamy zaslané Röslerovým vnukem Arminem Adlerem.   Protože nám Armin řekl o jejich neúplnosti, budeme trošku pátrat. Tím přijmeme jeho výzvu k dalšímu zdokumentování formulovanou v Dědečkovi architektovi. 

A pátrat musíme hned od začátku. Vybízí nás k tomu drážďanská vizitka „Emil Rösler-Architekt Kaditz“, jako architekt je veden i v drážďanských adresářích let 1901-1902 a architektské začátky v Drážďanech potvrzuje i Röslerův životopis „Dědeček architekt“.  Přesto konkrétní stavby z Drážďan v seznamech chybí… Kde jsou a kdy se vlastně Rösler stává architektem??

Od zednického tovaryše k architektovi   

Koncem roku 1891, tedy ještě před vykonáním tovaryšských zkoušek, začal pracovat jako zapisovatel na stavbě (Bauschreiber) u stavebního mistra L. Geyera, sídlícího na Wettinerstraße 7 v centru Drážďan, viz posudek. 

V lednu následujícího roku složil v tehdy německém Bunzlau (dnes polský Bolesławiec) tovaryšské zkoušky na zedníka. Nadále pracuje v Drážďanech a ještě koncem téhož roku podniká cestu do Vídně, až skončí na stavbě maďarského parlamentu. Deníková forma jeho „Cesty do Budapešti“ zachycuje trasu tam a velikou oklikou přes Berlín a Hamburk zpět do Drážďan. Trasa časově ohraničena obdobím od konce roku 1892 do konce roku 1893 nás může dovést na místa prvních Röslervých stavebních úspěchů.

K druhému přerušení drážďanského pobytu dojde od ledna 1894 do srpna 1895. To se nechává zaměstnat v Rumburku u Aloise Korbera, viz oddíl Stavby severních Čech.

Podle životopisu „Dědeček architekt“ se s prací architekta seznamuje krátce po svém návratu z Rumburku u architekta Fleischera (zaměstnán od 1.prosince 1895).  Od roku 1896 žije v Drážďanech již se svou manželkou a rozrůstající se rodinou. U architekta Diestela, u kterého byl do roku 1900, pak už měl pracoval jako architekt.

V drážďanských adresářích najdeme architekta Emila Röslera naposledy ještě v roce 1902, to už ale panuje v Drážďanech stavební krize a on pracuje na samostatném projektu ve vzdáleném Freiburgu. V témže roce se přesouvá do Plavna, kde zakotvil.

Vzhledem k těmto skutečnostem lze očekávat, že většina jeho drážďanských návrhů bude z let 1896-1900. V hledání dalších staveb nám může pomoci i úvodní tabulka, ve které bychom se měli zaměřit především na architekta Diestela, u nějž působil do roku 1900. Adresa Waisenhausstraße 4 na jeho posudku (zde vyobrazeno pod č. 15) se shoduje s udávanou adresou kanceláře Kurta Diestela, který od roku 1907 působil 20 let jako řádný profesor na drážďanském Vysokém učení technickém. Víme, že náš architekt z finančních důvodů nemohl pokračovat ve studiu. Předpokládejme, že na téže adrese to byl sám profesor, který jej zaměstnával. Fascinující a dodnes hřejivé pohlazení osudem! Mohl se tak Rösler podílet na jeho slavné Kaiser-Café z roku přelomu let 1901/1902?  

Seznam posudků a zápisů v pracovní knížce z let 1891-1904

Po stopách Emila Röslera

1. Drážďany – Trachau někdejší Großenhainerstraße 16, Trachau

V adresáři Trachau z roku 1897 najdeme byt stavebního technika (Bautechniker) Emila Röslera na Großenhainerstraße 16 (dnešní číslo asi někde u č. 190 – neznám). Dům je poprvé uveden v tomto roce a je pravděpodobné, že se na jeho stavbě podílel.

2. Drážďany – Trachau Großenhainerstraße 223 (někdejší 27)

V domě tzv. „Villa Wilhelmine“ najdeme stavebního technika Emila Röslera v roce 1898. I tento dům se poprvé objevuje v roce 1898 a dává tak tušit Röslerově podílení se na něm. Na stejné adrese ho najdeme i v roce 1899, ovšem již jako architekta! Dnes má vila Wilhelmine číslo 223. Ve stejnou dobu dle odkazu měl vzniknout i sousední dům s č. 225.

3. Bytověkomerční dům na Leipzigerstraße 153-5

4. Bytověkomerční dům na Leipzigerstraße  210

5. Bytověkomerční dům na Roßmäßlerstraße 18

Pátrání po architektovi Diestelovi přineslo stránky o domech a jejich architektech v Drážďanech. Vedle shodné adresy architekta Diestela s posudkem, viz vyše, potvrdily stránky i informace o architektovi Emilu Rösslerovi z drážďanské čtvrti Wildberg. Ten byl na internetu zapisován i s jedním “s”, ale v minulosti se nám ho podařilo již od našeho Emila Röslera oddělit, viz níže. Stránky skýtají mnohé možnosti a v budoucnu je jistě ještě mnohokrát využiji. Po vyfiltrování staveb našeho architekta se nám na těchto stránkách nově objevila stavba tato stavba:

6. Nájemní vila na Rankestraße 6

7. Drážďany – Kaditz Fechnerstraße 16?

Adresu prozradila vizitka z rodinné kroniky

Mezi lety 1900-1902 najdeme Röslera v adresáři obce Kaditz pod Hauptstraße 16. Zde uváděn již jako architekt. Zápis v adresáři Rösler + Linse dává tušit o jeho parťákovi, o ktertém se však nikde nezmiňuje.

Drážďanskou adresu potvrzuje i vizitka s přeškrtnutým názvem ulice Albertstraße opraveného na Hauptstraße. Někdejší Hauptstraße existovala údajně od roku 1896 a odpovídá úseku dnešní Grimmstraße mezi Serkowitzer Straße a Riegelplatz. Z Riegelplatz stará spojovací cesta mezi Kaditz a Trachau pokračovala jako Albertstraße (dnešní Fechnerstraße).

Od roku 1903 se Kaditz stává součástí Drážďan, ale to už najdeme Röslera v Plavně.

* Takovou zajímavostí je i nedaleké trachauské sídliště, kterému říkají po jeho architektovi Hans-Richter-Siedlung. Ano, jedná se o našeho známého Hanse Richtera! Je na místě udělat malou odbočku k Röslerovu souputníkovi, Hansi Richterovi , autorovi například Palmeho vily v Krásné Lípě, Plauertovy vily ve Varnsdorfu nebo Pietschmannovy vily ve Šluknově. Oba byli ze stejného kraje (Richter se narodil  v Království u Šluknova) a téměř stejně staří (Richter v roce 1882). Podobně jako Emil Rösler se také Hans Richter nejprve vyučil zedníkem a svou praxi také získával v Rumburku u Aloise Korbera (do roku 1898, viz kapitola Severní Čechy). Do Drážďan přichází v roce 1902, tedy v roce, kdy se Röslerovi v Rumburku narodilo páté dítě – samozřejmě budoucí architekt – a v důsledku toho pomýšlí na přestěhování z Drážďan.  Oba tvořili jak ve svém rodném kraji, tak v místech dnešních drážďanských čtvrtí Kaditz a Trachau. Na rozdíl od Röslera zde Richter vystudoval v letech 1910 – 1915 Akademii výtvarných umění a jako významný architekt v Drážďanech roku 1971 také zemřel. 

**Prostřednictvím internetu jsme pak našli v Drážďanech ještě jednu stavbu, tu se ale povedlo oddělit a do seznamu ji nezařazuji. Údaj z internetu Emil Rösler totiž patří jistému Emilu Rösslerovi z Wildbergu. Tedy nikoli Wolfsberg, ale Wildberg. Wildbergů máme několik, s vysokou pravděpodobností se však jedná o Wildberg u Drážďan. Drážďanská adresa tohoto Emila Rösslera se kryje s jeho dílem na Wienerstraße a správnost psaní s ß potvrzuje i údaj, ve kterém je označen za otce jednoho studenta gymnázia na drážďanském Novém Městě.                      

Než přejdeme do oddílu sevrních Čech, přijměte vřelé doporučení cyklovýletu podél Křinice a Labe z Rumburku přes Röslerovo rodiště Vlčí Horu až do Drážďan.