Ostatní Röslerovy zájmy:

Ostatní Röslerovy zájmy:

Od mládí toužil být architektem. Když mu osud zabránil pokračovat ve studiu, vzdělával se sám. Navštěvoval přednášky, četl odborné knihy, učil se z budov…  Ten pocit nutnosti sebevzdělávání, aby dohnal chybějících škol, ho vedl celý život, a to přestože už dávno patřil k uznávaným architektům a organizátorům veřejného života.

Také jeho zájmy mnohdy souvisely s architekturou.  Cesty mezi Drážďanami a rodným krajem daly již roce 1895 vzniknout jeho prvním skicám.  Předmětem kreseb byly různé domy a těžko říct, zda to byl více koníček nebo příprava na budoucí profesi architekta.  Za život nakreslil stovky skic, jejich soubor zde Soubor skic.  

XXXXXX XXXXXX XXXXXX

K umělcům měl velmi blízko, však jako architekt a malíř skic byl jedním z nich. Roku 1907 se významně podílel na založení Spolku vogtlandských umělců a spisovatelů. Od roku 1912 do vypuknutí první světové války vydával vysoce hodnocený vlastivědný časopis Fojsko a jeho okolí, viz zde  1. výtisk

XXXXXX XXXXXX XXXXXX

Láska k výletům byla spojována jak se skicováním, popř. později i s fotografováním, tak s geologií a mineralogií.  O geologii a mineralogii se začal zajímat po vyhloubení hlubokých základů Tietzova obchodního domu v roce 1912. Tento zájem podnítil vznik geologických kurzů a  vyústil v obrovskou sbírku kamenů. Cestování si užíval i při delších cestách na  architektonické soutěže, např.  do rumunského Segešváru.

V polovině 20. let byly jeho výlety přerušeny dalším zájmem, když ve Staré Jocketě koupil obrovskou zahradu. Už ale ve 30. letech spojil cestování s dalším svým zájmem – zkoumání rodinné historie.

Zájem o historii lze u Röslera najít už při jeho příchodu do Plavna, kdy vedle hudebních spolků navštěvoval i akce Spolku pro starověk, bádání a historii. Někdy v roce 1932 ve snaze zmapovat rodinnou historii a předat ji svým potomkům začal vznikat pro nás úžasný zdroj informací, který jsem nazval „Obrázky z našeho kraje“.  S historií svého rodu kutou v konkrétních domech severních Čech se dobral až do 16. století. Zkoumání spojené s výlety do jeho rodného kraje však bylo přerušeno poválečným vývojem.

Pro dokreslení jeho osobnosti zmíním ještě jeho členství ve spolku Schlaraffia.

Fakt, že byl jedináček, kterému navíc brzy zemřel otec, vysvětluje ten mimořádný smysl pro rodinu. Měl pět dětí a všechny pomáhaly v jeho architektonické kanceláři. Nevím, jak ostatní, ale také jeho vnuk Armin byl stavební inženýr.

Ve druhém patře obchodního domu Tietz v Plauen vystavovali členové skupiny „Freie Vereinigung Vogtländischer Künstler“ (Volné spojení vogtlandských umělců). Emil Rösler byl členem této skupiny, jež přesahovala hranice města a představovala pro další spolek „Kunstverein Plauen“ (Umělecký spolek Plavna, založený 1897) „konkurenci i doplnění“. Umělci obou skupin – včetně Emila Röslera – prezentovali svou práci i společně, např. na vánočních výstavách.

Není bez zajímavosti, že spolek „Kunstverein Plauen“ je dodnes činný a ve vedení nedávno byla i malířka Susanne Söllner, vzdálená příbuzná malíře Paula Söllnera, který také vystavoval své obrazy v Tietzově obchodním domě a Emil Rösler mu ve Fröbersgrünu stavěl vilu.

V duchu architekta Emila Röslera, vystavovali s postranním úmyslem, že „umění zde má být také pro ty, kteří by na něj měli čas jen mezi dvěma nákupy“. Několik set obrázků zde totiž mohlo být nejen vystaveno, ale i zakoupeno.

V obchodním vystavovali:

Malíři: Enders (Weischlitz),Guldbrandsen (Selb),Graef (München),Grimm (Untersachsenberg),Hofmann (Stollberg),Pamel (München),Paschold (Gera),Söllner (Fröbersgrün),Undeutsch (Reichenbach),Marie Wilfert (Cheb),Wilhelm (Greiz),Winslöw (Plauen), Zeller (Plauen)

Sochaři: Wilfert (Cheb),Kretzschmar (Dresden)

izátorům veřejného života.

Také jeho zájmy mnohdy souvisely s architekturou.  Cesty mezi Drážďanami a rodným krajem daly již roce 1895 vzniknout jeho prvním skicám.  Předmětem kreseb byly různé domy a těžko říct, zda to byl více koníček nebo příprava na budoucí profesi architekta.  Za život nakreslil stovky skic, jejich soubor zde Soubor skic.  

XXXXXX XXXXXX XXXXXX

K umělcům měl velmi blízko, však jako architekt a malíř skic byl jedním z nich. Roku 1907 se významně podílel na založení Spolku vogtlandských umělců a spisovatelů. Od roku 1912 do vypuknutí první světové války vydával vysoce hodnocený vlastivědný časopis Fojsko a jeho okolí, viz zde  1. výtisk

XXXXXX XXXXXX XXXXXX

Láska k výletům byla spojována jak se skicováním, popř. později i s fotografováním, tak s geologií a mineralogií.  O geologii a mineralogii se začal zajímat po vyhloubení hlubokých základů Tietzova obchodního domu v roce 1912. Tento zájem podnítil vznik geologických kurzů a  vyústil v obrovskou sbírku kamenů. Cestování si užíval i při delších cestách na  architektonické soutěže, např.  do rumunského Segešváru.

V polovině 20. let byly jeho výlety přerušeny dalším zájmem, když ve Staré Jocketě koupil obrovskou zahradu. Už ale ve 30. letech spojil cestování s dalším svým zájmem – zkoumání rodinné historie.

Zájem o historii lze u Röslera najít už při jeho příchodu do Plavna, kdy vedle hudebních spolků navštěvoval i akce Spolku pro starověk, bádání a historii. Někdy v roce 1932 ve snaze zmapovat rodinnou historii a předat ji svým potomkům začal vznikat pro nás úžasný zdroj informací, který jsem nazval „Obrázky z našeho kraje“.  S historií svého rodu kutou v konkrétních domech severních Čech se dobral až do 16. století. Zkoumání spojené s výlety do jeho rodného kraje však bylo přerušeno poválečným vývojem.

Pro dokreslení jeho osobnosti zmíním ještě jeho členství ve spolku Schlaraffia.

Fakt, že byl jedináček, kterému navíc brzy zemřel otec, vysvětluje ten mimořádný smysl pro rodinu. Měl pět dětí a všechny pomáhaly v jeho architektonické kanceláři. Nevím, jak ostatní, ale také jeho vnuk Armin byl stavební inženýr.

Ve druhém patře obchodního domu Tietz v Plauen vystavovali členové skupiny „Freie Vereinigung Vogtländischer Künstler“ (Volné spojení vogtlandských umělců). Emil Rösler byl členem této skupiny, jež přesahovala hranice města a představovala pro další spolek „Kunstverein Plauen“ (Umělecký spolek Plavna, založený 1897) „konkurenci i doplnění“. Umělci obou skupin – včetně Emila Röslera – prezentovali svou práci i společně, např. na vánočních výstavách.

Není bez zajímavosti, že spolek „Kunstverein Plauen“ je dodnes činný a ve vedení nedávno byla i malířka Susanne Söllner, vzdálená příbuzná malíře Paula Söllnera, který také vystavoval své obrazy v Tietzově obchodním domě a Emil Rösler mu ve Fröbersgrünu stavěl vilu.

V duchu architekta Emila Röslera, vystavovali s postranním úmyslem, že „umění zde má být také pro ty, kteří by na něj měli čas jen mezi dvěma nákupy“. Několik set obrázků zde totiž mohlo být nejen vystaveno, ale i zakoupeno.

V obchodním vystavovali:

Malíři: Enders (Weischlitz),Guldbrandsen (Selb),Graef (München),Grimm (Untersachsenberg),Hofmann (Stollberg),Pamel (München),Paschold (Gera),Söllner (Fröbersgrün),Undeutsch (Reichenbach),Marie Wilfert (Cheb),Wilhelm (Greiz),Winslöw (Plauen), Zeller (Plauen)

Sochaři: Wilfert (Cheb),Kretzschmar (Dresden)