Období po roce 1989

Po revoluci v roce 1989 vlastnila objekt firma Wika (Petr Kellner a Milan Vinkler). Za působnosti Wiki měl údajně vzniknout výběrovou soutěží oceněnou i finančně název Venuše, který navrhla paní Bačkovská. Z této doby pochází i vkusné dřevěné obložení v restauraci.

V roce 1992 byl objekt prodán panu Šípkovi (firma Sever-Šípek, Družstvo Respekt). Dochází k obměně celého personálu, postupně přestávají být využívány jednotlivé části, až roku ?2004 přestává fungovat poslední část – prodejna polotovarů v někdejším objektu Clignovy vinárny a celý komplex je zavřen. Začátkem roku 2008 je Ministerstvem kultury komplex prohlášen za kulturní památku a spolu s areálem pivovaru z období pozdního baroka vytvořil dvojici rumburských staveb v Seznamu nejohroženějších památek ČR, odkaz zdeI když budova nabízí nejen díky své poloze obrovský potenciál a v minulosti byla využívána k občerstvení, výrobě polotovarů i ubytování, její osud byl podobný jako osud Tietzova obchodného domu v srdci Plavna.

Stejně jako v Plavně se 100 let po otevření přenášíme přes krizové období a nastává obrat: Od roku 2009 probíhají záchranné práce, které přerůstají v rekonstrukci, viz IV. Současnost / 1. Rekonstrukce budovy/. V rámci vycházky “Za moderní architekturou před rokem 1945” se prostory otevřely pro širokou veřejnost, odkaz najdete zde. Ve stejném roce nás poctil návštěvou architekt David Vávra s režisérem Radovanem Lipusem z televizního cyklu o architektuře “Šumná města”, odkaz zde. Druhá veřejná prohlídka se konala 2015… 

 

     Fotografie linky, restaurace a kanceláře >ZDE<